Poněkud nečekaně dopadla zářijová inflace. Jestli však lze něco považovat za opravdu výjimečné, tak je to razantní propad cen dovolených, který překonal 22 %. Právě výrazně levnější dovolené byly tím hlavním důvodem, proč se i meziroční inflace vrátila na úroveň 2,3 %, tj. dvě desetiny procentního bodu pod prognózu ČNB.
Jinak na vývoji cen v září nebylo vlastně nic zajímavého. Podle očekávání zavedení slev pro mladé a seniory mírně snížilo ceny v dopravě, potraviny podle očekávání podražily, sezónní móda vyrukovala do obchodů rovněž s vyššími cenovkami.
Z meziročního srovnání vyplývá, že si stále více připlácíme za bydlení, ať už z titulu vyššího nájemného nebo dražších energií. Na první pohled průměrný nárůst nemusí vypadat nijak dramaticky (+3,4 %), ale zapomenout nemůžeme na fakt, že jde o průměr a navíc, že bydlení je vlastně tou největší položkou v našem spotřebitelském koši, respektive v našich peněženkách.
Další měsíce se vývoj cen asi příliš nezmění, stejně jako dosavadní trendy. I nadále počítáme s rostoucími vlivem dražšího bydlení (a energií) a rychlejším zvyšováním cen služeb s vyšším podílem pracovních nákladů. Celková inflace se nejspíše udrží lehce nad hranicí 2 % a bude tedy bezpečně setrvávat v tolerančním pásmu ČNB.
Pro centrální banku dnešní číslo může být docela zajímavé, zvláště když už letos 4x zvýšila úrokové sazby a výrazně zpřísnila podmínky pro poskytování hypoték. Restrikce ČNB není rozhodně zanedbatelná, stejně jako úrokový diferenciál mezi sazbami ČNB a ECB, který už dosahuje téměř dva procentní body.
Dnešní číslo nahrává spíše vyčkávání v dalších krocích, nicméně s ohledem na změnu v bankovní radě nelze vlastně vyloučit nic. Ani spěch ani umírněný postup. A v hlavní roli na příštím zasedání zůstane i nadále koruna, kterou by prognóza ČNB ráda viděla někde úplně jinde, než je.