Současné dramatické události v Kerčském průplavu podle komentátora Bloombergu Leonida Bershidskyho ukazují, že Rusko se nehodlá vzdát toho, co získalo díky své agresi vůči Ukrajině. A stejně tak ukazují, kam až je ochoten zajít ukrajinský prezident Petro Porošenko, aby zůstal u moci.
Ke konfliktu se podle Bershidskyho schylovalo již od dubna, tedy měsíc předtím, než byl otevřen most spojující Rusko s Krymem. Kreml chtěl jeho postavením ukázat, že zabrání Krymu je danou věcí a také jím otevřel cestu, která nejde přes ukrajinské území. Most byl vybudován bez ohledu na ukrajinské námořní cesty a jeho oblouk je vysoký pouhých 33 metrů, což brání jeho podplutí mnoha lodím, které jinak tuto trasu běžně používaly.
Je tak pochopitelné, že na Ukrajině most příliš populární není a Moskva je „paranoidní ohledně jeho možné sabotáže“. Ruská vojenská plavidla tak provádí intenzivní kontroly jiných lodí, což Ukrajinci a také EU hodnotí jako částečnou blokádu. Tyto kontroly jsou přitom samozřejmě protizákonné – v roce 2003 se Rusko a Ukrajina dohodly na volném pohybu lodí v této oblasti. Rusko ovšem tvrdí, že jich je třeba z důvodů bezpečnosti a že obvykle trvají asi tři hodiny (i když některé z nich zabraly několik dní). Ke konfliktu pak došlo ve chvíli, kdy Rusové nenechali proplout tři menší ukrajinská vojenská plavidla, i když je Ukrajina informovala o jejich pohybu. Ruské lodě všechna plavidla zadržely, zablokovaly cestu pod mostem a nad oblastí začala přelétat ruská letadla.
Ukrajina reagovala požadavkem na další sankce proti Rusku, ministr zahraničí Klimkin varuje před pokračující ruskou agresí a ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany navrhuje vyhlášení stanného práva, což je krok, ke kterému nebylo přikročeno ani po zabrání Krymu či během velkých bitev na východě země. Formálně pro to nyní existuje důvod, protože Rusko tvrdilo, že se těchto bitev jeho vojáci neúčastní, ale nyní jeho jednotky otevřeně útočí na ukrajinské lodě. Podle Bershidskyho nejde o žádné přehánění, když je to považováno za válečnou operaci.
Rusko nyní tvrdí, že současná situace vyhovuje ukrajinskému prezidentu Porošenkovi a že zmíněná tři ukrajinská plavidla měla za cíl provokaci. Na Ukrajině jsou prezidentské volby naplánovány na konec března. Porošenkovi ekonomická situace v zemi nehraje do karet, Ukrajina je stále nejchudší evropskou ekonomikou a její ekonomika je na tom hůř než před revolucí. Podle Bershidskyho navíc není změna k lepšímu v dohledu a na hospodářství stále parazitují oligarchové a zkorumpovaní politici a úředníci. Současný prezident tak hraje s kartou patriotismu. Jeho slogan „armáda, jazyk a víra“ se pojí s „překvapivě tvrdou nacionalistickou rétorikou“, a to zejména u muže, „který až donedávna aktivně podnikal s Rusy“.
Podporu doma ale ztrácí i Putin a také on by rád trochu podpořil ducha patriotismu, který by mu pomohl nasbírat politické body. Oba muži se podle Berhidskyho nenávidí, ale oběma prospívá řinčení zbraní, které nemá žádný hluboký vojenský smysl či strategickou důležitost. Ani jeden nechce velký ozbrojený konflikt, oba tak budou dál živit propagandu, ale budou opatrní ohledně vypuknutí něčeho, co by se podobalo konfliktu v Gruzii. Bershidsky ovšem varuje, že v podobných situacích může dojít k nečekaným událostem. A také mohou přijít další sankce proti Rusku, takže pro něj nakonec bude situace stejně škodlivá jako pro Ukrajinu.
Zdroj: Bloomberg