Poté, co se oklepalo z ekonomické krize, má před sebou Řecko ještě dlouhou cestu, kterou musí v roce 2019 ujít, pokud chce zdárně zakončit svůj comeback na trh dluhopisů.
Vláda letos plánuje vydat až 7 miliard eur nového dluhu, přičemž použije svůj polštář hotovosti, aby dříve splatila část svého dluhu u Mezinárodního měnového fondu. Pokud to tržní podmínky dovolí, mohlo by ministerstvo financí údajně otestovat trhy krátko- a střednědobými dluhopisy už tento měsíc.
Bude to těžký úkol. Přestože vnější trhy budou mít svůj vliv, stejně jako když nákaza z Itálie pomohla zabránit, aby výnosy řeckých dluhopisů klesly, čelí Řecko ve svém prvním roce od ukončení svého záchranného programu třem větším domácím rizikům.
Fiskální vykolejení
Obrat Řecka od fiskálního hýření k pravidelným přebytkům rozpočtu je klíčovým faktorem, který mu umožnil vymanit se z pout záchranného programu. To je ale nyní ohroženo soudním řízením o ústavnosti penzijních škrtů schválených v roce 2013. Pokud soud rozhodne, že se tyto penze mají vracet, mohla by tato jednorázová položka činit údajně až 15 miliard eur, neboli 8 % HDP.
Riziko zvyšují i politici, kteří před volbami přicházejí s velkými sliby. Vláda vedená stranou Syriza premiéra Alexise Tsiprase oznámila program expanze, který zahrnuje 25 000 nových pracovních míst ve veřejném sektoru, zatímco opoziční strana nové demokracie lídra Kyriakose Mitsotakise slibuje ambiciózní snižování daní.
Oslabené banky
Ačkoliv oživení Řecka nabírá na síle a HDP ve třetím kvartále rostlo o 1 %, stále jde pouze o zotavení z ničivé recese. Jedna z největších překážek budoucího růstu je schopnost bank poskytnout půjčky reálné ekonomice.
Vláda funguje na základě italského modelu, který pomáhá bankám snížit jejich expozice na nesplácené úvěry, které na konci června činily 88,6 miliard euro. Čeká se, že by ministr financí Euclid Tsakalotos mohl získat souhlas pro plán úřadů Evropské unie zaměřených na pomoc státům.
Iniciativ na řešení tohoto problému není málo. I řecká centrální banka přišla se svým plánem, který musí ještě vláda schválit a který by mohl běžet současně s plánem ministerstva financí. Akcie bank se ale dále drží u svých historických minim, což značí, že investoři nevěří, že se zabrání potřebě většího kapitálu.
Politická stagnace
Řecké volby, které se uskuteční nejpozději v říjnu, neohrožují pouze vládní finance. I když tu není žádný strašák, který by strašil opoziční investory, jako tomu bylo v roce 2015 se Syrizou, změna voličského zákona znamená, že nerozhodné výsledky by nyní přivodily delší dobu politické nejistoty. Tyto volby budou poslední, kdy vítězná strana získá navíc 50 křesel v 300členném zákonodárném sboru.
I když průzkumy veřejného mínění naznačují, že volby vyhraje Mitsotakisova strana, už se ale neví, zda získá dostatečný počet křesel na vytvoření většiny, anebo zda bude muset sestavit koalici. Pokud nebude schopná získat si dostatečné množství zákonodárců, aby vynahradila prémii v podobě křesel, stíží parlamentní aritmetika jakékoliv vládě sehnat hlasy, aby mohla pokračovat v hospodářské reformě po ukončení svého záchranného programu.
Autor: Sotiris Nikas, Bloomberg