Podle evropského úřadu pro ochranu duševního vlastnictví EUIPO nemá společnost McDonald’s právo na ochrannou známu Big Mac. Leonid Bershidsky z Bloombergu považuje rozhodnutí úřadu za další příklad „evropské alergie na americké nadnárodní firmy, kterou evropští úředníci popírají, ale která zas a znovu vyplouvá na povrch“. Rozhodnutí EUIPO pak na první pohled „budí dojem, že jej psal někdo, kdo nikdy nebyl v McDonald’s“. Nicméně Bershidsky dodává několik zajímavých poznámek.
Podle úřadu "společnost nebyla schopna dokázat, že prodává Big Mac“. Firma přitom poskytla důkazy ve formě výpovědí zaměstnanců, fotografií a dokonce i záznam z Wikipedie, podle kterého je Big Mac „hamburgerem, který prodává mezinárodní restaurační řetězec McDonald’s od roku 1967“. Úřad ale tvrdil, že výpovědi zaměstnanců nejsou nestranné a i ostatní protiargumenty budí podle novináře spíše dojem, že úřad se americké firmě vysmívá.
Proč ale EU pravdu rozhodla tímto alespoň na první pohled směšným způsobem? Celá věc se před EUIPO dostala kvůli stížnosti společnosti Supermac’s, která má asi 100 restaurací v Severním Irsku a Irské republice. Své jméno dostala od zakladatele Pata McDonagha, který tvrdí, že společnost McDonald’s poškozuje jeho firmu při její expanzi ve Velké Británii a zemích EU tvrzením, že její jméno je příliš podobné výrazu Big Mac. McDonagh říká, že McDonald’s jej zastrašoval žalobou na obchodní značku a tak se sám obrátil na EUIPO s tím, že Big Mac je zaregistrován jako značka pro příliš mnoho oblastí a účelů.
Big Mac je skutečně zaregistrován pro širokou škálu služeb a produktů a to představuje problém pro Supermac’s a jeho expanzi. Ten tak tvrdí, že značka by měla být omezena pouze na sendviče a když svůj spor vyhrál, prezentoval jej jako boj Davida s Goliášem. EU podle něj dokázala, že pomáhá menším firmám. Podle Bershidskyho je skutečně možné, že i úřad EUIPO uvažoval podobně a chtěl americké společnosti ukázat, že nemůže používat své značky k boji s „legitimní konkurencí“.
Bershidsky tvrdí, že někdy jsou stížnosti amerických firem na evropskou byrokracii opodstatněné, ale jindy zase EU postupuje správně proti „dominantním a často arogantním internetovým gigantům“. K něčemu podobnému mohlo nakonec dojít i v tomto případě, protože McDonald’s neměl důvod stěžovat si na Supermac’s a zastrašovat jej: „Žádný rozumný člověk by si tyto dvě společnosti nespletl.“ Úřad EUIPO tak „využil své omezené pravomoci kreativním způsobem, aby vyslal rozumný signál“.
Zdroj: Bloomberg