Evropská centrální banka minulý týden oznámila, že zavede nové dlouhodobé úvěry pro banky. Pořád se ale neví, kolik likvidity je k dispozici, ani jaká bude úroková míra. Centrální banka eurozóny si tak nechala otevřené dveře k tomu, jakou podporu je vlastně ochotna poskytnout, napsal Bloomberg.
Prezident ECB Mario Draghi anoncoval celou akci jako podpůrný krok, který by měl ochabující ekonomice eurozóny dodat více síly. Úroková sazba by měla být indexově vázána na úrokovou sazbu hlavních refinančních operací po dobu jednotlivých operací. Podobně jako v případě dobíhajícího programu budou součástí programu TLTRO-III pobídky, aby úvěrové podmínky zůstaly příznivé, uvedla také ECB.
Jak ale bude nakonec opravdu štědrá? Na detailech by měly pracovat výbory. Ty ale podle zdrojů zrovna moc nepospíchají, aby je měly do dubnového zasedání připravené. Část podmínek by mohla být tajemstvím až do září, kdy má nový program úvěrování začít.
ECB už slíbila, že vystřídá dobíhající financování bankám eurozóny dvouletými úvěry. Představitelé se podle nepotvrzených zpráv přiklánějí k tomu stanovit počáteční sazbu s prémií k hlavní úrokové sazbě, která je (a do konce roku podle slibů ECB zůstane) na 0 %. Počítá se prý i s možností sazbu komerčním bankám snížit, pokud ty ovšem dodrží úvěrové cíle.
ECB ale pořád nesdělila, jaký bude práh úvěrování, který by bankám zajistil lepší podmínky, ani zda bude u nových úvěrů možnost předčasného splacení, jak tomu bylo v předchozím programu.
Nic se neví ani o požadovaném kolaterálu, ačkoli není pravděpodobné, že by se lišil od předešlých programů. Představitelé ECB by také měli vyjasnit, zda částka, kterou je možné si půjčit – tedy až 30 % objemu způsobilých úvěrů k 28. únoru 2019 – zahrnuje peníze poskytnuté pod starým programem TLTRO, nebo to jsou úvěry navíc. Důležité to je pro banky v Itálii a ve Španělsku, kde dosud poslední zavedený nástroj používalo mnoho bank.
Reuters s odvoláním na svoje zdroje napsal, že ECB by závislost bank na financování od centrální banky ráda snížila a navrhne nové dlouhodobé úvěry tak, aby omezila poptávku. Návrh, počítající s úrokovou sazbou 25 bazických bodů nad hlavní refinanční sazbou, prý Rada guvernérů považovala za moc vysoký.
Podle některých dat – třeba lepších indexů nákupních manažerů nebo zotavování francouzského a italského průmyslu – by zpomalování v tomto čtvrtletí mohlo být mírnější. Lednová čísla z eurozóny nejnověji ukázala, že průmysl tam v prvním měsíci roku vzrostl meziměsíčně o 1 %, a zmírnil tak svůj meziroční propad ze 4,2 % v prosinci na 1,1 %. To ho však stále nevrací zpátky na úroveň “před pádem” - německý průmysl je například pod svými maximy.
Sama ECB přepokládá pro druhou polovinu tohoto roku určité zotavení ekonomiky eurozóny, jakkoli předpověď růstu pro celý letošní rok výrazně zhoršila.
Zdroje: ECB, Bloomberg, Reuters, Patria.cz