Známý dluhopisový investor Bill Gross poskytl nezvykle otevřený rozhovor Robinu Wigglesworthovi z Financial Times a v něm několikrát zmínil svou touhu po slávě. „Chtěl jsem být slavný, aby mě lidé měli rádi, tak jsem se za tím cílem posedle hnal,“ uvedl mimo jiné. Když pracoval ve společnosti Pimco, zájemcům o zaměstnání podle svých slov kladl otázku, co by si vybrali: Peníze, moc, nebo slávu? On sám přitom věděl, že pro něj byla odpovědí sláva. Nyní je přesvědčen o tom, že v takových případech lidé ve skutečnosti touží po tom, aby je ostatní měli rádi.
Investor Ben Carlson v této souvislosti poukazuje na George Sorose, o kterém v roce 1997 psal Time Magazine také v souvislosti se snahou proslavit se. „George Soros začal být frustrován z toho, že jeho obrovské bohatství mu na Západě nepřináší žádný politický vliv. Chtěl se stát veřejně známou osobou a v létě roku 1992, když se stupňoval tlak na evropské instituce, toho dosáhl. Otevřel krátké pozice na libře s tím, že ta si nebude schopna udržet svou hodnotu vůči ostatním měnám obchodovaným v rámci ERM,“ psal Time Magazine. Soros nakonec na tomto obchodu vydělal asi jednu miliardu dolarů a stal se z něj „muž, který porazil Bank of England“. Podle svých slov to vše učinil, „protože lidé se zajímají o ty, kteří vydělali hodně peněz“.
Carlson se domnívá, že v minulých letech se řada investorů snažila získat slávu, ale podle jeho názoru je to pochybný cíl. Poukazuje například na Johna Paulsena, který se proslavil sázkou na prasknutí realitní bubliny, která mu následně přinesla obrovský zájem klientů a 40 miliard aktiv v jeho fondu. Jenže jeho následné investice byly propadákem. Investor nakonec fond uzavřel a začal spravovat pouze svůj majetek. A podobných případů, kdy někdo vydělal na propadu roku 2008, ale poté se mu nevedlo dobře během oživení, je více.
Gross v rozhovoru pro FT hovořil i o tom, že po odchodu z Pimca chtěl svým bývalým kolegům ukázat, že se mýlili, a tak se svým novým fondem příliš riskoval. „Mám ale podezření, že si také chtěl udržet svůj titul dluhopisového krále a nechtěl se jej vzdát ve prospěch Jeffa Gundlacha,“ píše Carlson. A dodává, že touha po slávě může přímo škodit, protože „do hry vstupuje ego“.
Většina lidí, kterým se podaří vydělat hodně peněz, ale podle Carlsona nakonec zatouží po něčem jiném. Dalším logickým krokem se pak pro ně stává cesta ke slávě. Je tak spíše nepravděpodobné, že by se budoucí investiční hvězdy poučily z osudu lidí, jako je Gross. Je ale možné, že „životní cyklus nových investičních hvězd bude v budoucnu mnohem kratší“.
Zdroj: The Wealth of Common Sence