Investor Ben Carlson ze společnosti Ritholtz Wealth Management se na stránkách The Wealth of Common Sence zamýšlí nad tím, „proč věříme na kouzla.“ Vypráví v této souvislosti příběh dvou sester, „které v roce 1848 zjistily, že sdílí svůj pokoj se záhadným duchem.“
Oněmi sestrami byly Margaret a Kate Foxovy a přítomnost ducha byla zřejmá ze zvuků, které vycházely ze zdí, z podlahy a nábytku. Když například Kate zaťukala na podlahu, ozvala se podobná odpověď ducha. Obě sestry s ním nakonec dokázaly komunikovat díky kódu, který se podobal morseovce.
Když se o celé věci dozvěděli sousedé, požadovali po sestrách, aby komunikovaly s jejich předky. Obě děvčata brzy zjistila, že se na celé věci dá dobře vydělat. Skupina jejich zákazníků se postupně rozrůstala. Začaly pořádat seance, které zahrnovaly i psané zprávy, a obě sestry nakonec pohádkově zbohatly.
Čtyřicet let poté Margaret Foxová přiznala, že vše byl jeden velký podvod. Zvuky, které měl produkovat duch, byly ve skutečnosti praskáním jejích kloubů a kolen. Jak poukazuje Carlson, není překvapivé, že někteří lidé sestrám od počátku nevěřili. Překvapivé ovšem naopak je to, že někteří poté nechtěli věřit, že šlo od počátku o podvod, a drželi se svého přesvědčení, že dívky skutečně komunikovaly se zemřelými.
Carlson tvrdí, že celý příběh ukazuje na naši neochotu měnit názor ve chvíli, kdy jsme o něčem pevně přesvědčeni. Někdy namísto toho raději dál věříme tomu, co se ukázalo jako mylné. Investor v této souvislosti poukazuje na práci Gustava Kuhna, který ve své knize „Experiencing the Impossible: The Science of Magic“ tvrdí, že většina lidí „radši věří na kouzlo, než aby se dozvěděli, jak nějaká iluze funguje.“
Kuhn například píše o pokusu, který provedl kouzelník Joshua Jay a tým psychologů. Ti ukázali několika lidem video s neuvěřitelnými kouzelnickými triky. V jednom z nich například kouzelník dokázal zhmotnit vrtulník na místě, kde předtím nic nebylo. Poté se psychologové lidí ptali, zda by raději slyšeli vysvětlení předchozích triků či zda by namísto toho rádi viděli další. Výsledky byly překvapivé, protože 60 % z nich chtělo další videa, zatímco jen 40 % preferovalo vysvětlení těch předchozích.
Popsaný příklad ukazuje, že nás více zajímá prožitek nějakých záhad než jejich vysvětlování. Podle Carlsona se to projevuje i ve velkém zájmu o různé rady a návody na rychlá zhubnutí nebo zbohatnutí. Lidé prostě chtějí věřit, že existují zázračné recepty, díky kterým přes noc vyděláme hromadu peněz. Čtou tak nadšeně knihy o tom, že během půl roku někdo dokázal udělat z 2 000 dolarů miliony dolarů. Bažíme po různých tajemstvích a je pro nás depresivní představa, že žádná nejsou a nepřijde žádný guru, který nám je sdělí.
Je toho určitě hodně, co se můžeme naučit od lidí, jako je Charlie Munger, Richard Branson či Bill Gates. Měli bychom ale mít na paměti, že jde o výjimky, které na svém úspěchu tvrdě pracovaly. Jejich úspěch nelze vtěsnat do nějaké jednoduché rady. A i kdyby u nich nějaký magický vzorec existoval, nikdy by se nám nepodařilo znovu vytvořit všechny podmínky, které jim při jejich úspěchu nahrávaly. Nevěřme magickým elixírům, ale tvrdé práci a velké trpělivosti, nabádá Carlson.
Zdroj: The Wealth of Common Sence