Aktualizováno Průměrná i mediánová mzda se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila o 7,4 % a reálně se tedy kupní síla zaměstnanců zvýšila o 4,6 %. Růst mezd si udržel svižné tempo nejenom v důsledku přetrvávajícího napětí na trhu práce, ale i díky zvyšování mezd ve veřejné sféře, kde se jen ve školství zvýšily platy o téměř 10 % a ve zdravotnictví o 8,5 %.
Ve zpracovatelském průmyslu, který je největším tuzemským odvětvím a současně i motorem našeho ekonomického růstu, naproti tomu rostly mzdy podprůměrným tempem (+6,4 %). Pomaleji se zvyšovaly mzdy i v dalším odvětví, které strádá nedostatkem zaměstnanců – a sice ve stavebnictví (+6,9 %). Naproti tomu v obchodech se přidávalo tentokrát svižněji, když průměrné mzdy tentokrát poskočily o 8 %. Nejrychleji – téměř o 17 % - však rostly mzdy v odvětví kultura a rekreace.
Průměrná mzda se v prvním kvartále vyšplhala na téměř 32.500 korun a byla tak o téměř 5 tisíc nad úrovní mediánu. To znamená, že polovina zaměstnanců měla v úvodu roku hrubou mzdu pod úrovní 27.582 korun, a zcela nepřekvapivě to byly především ženy.
Z pohledu regionů se nejrychleji zvyšovaly mzdy ve středních Čechách, v Olomouckém a Jihočeském kraji. Prvenství, co do výše, si však drží i nadále Praha, kde průměrná mzda dosáhla téměř 41.500 korun.
Růst mezd je v letošním roce prozatím rychlejší, než jsme předpokládali, a překonal i prognózu centrální banky. Vzhledem k tomu, že první čtvrtletí obvykle napovídá docela dobře o vývoji mezd i ve zbytku roku, budeme muset náš výhled na mzdy zvýšit o cca půl procentního bodu na 7,3 %.
Jak je vidět z odvětvové struktury, ani tento zrychlený vývoj neohrožuje konkurenční pozici tuzemských výrobců na zahraničním ani tuzemském trhu. Nejenom proto, že stále existuje výrazný rozdíl mezi mzdovými náklady v ČR a v zemích na západ od našich hranic, ale i proto, že zvýšená dynamika mezd se týká spíše odvětví služeb, než výrobců zboží.