Ve světě...
Rotace do hodnoty a nízké volatility: CNBC poukazuje na analýzu banky , která tvrdí, že po snížení sazeb si povedou nejlépe akcie s nejnižší volatilitou. Právě ty totiž podle historických zkušeností v takové situaci generují nejvyšší návratnost. Banka dodává, že tato skupina akcií si již od května připisuje 7 %, což je více, než celý akciový index.
Investoři na málo volatilních akciích oceňují to, že připomínají a chovají se částečně jako dluhopisy. Vedle samotného snížení sazeb by pak podle analytiků měly těžit i z rostoucích obchodních tenzí a množících se známek ekonomického zpomalení. Banka poukazuje i na to, že dva největší ETF, které se zaměřují na akcie s nízkou volatilitou (iShares Edge MSCI Min Vol ETF a Invesco S&P 500 Low Volatility ETF) letos přilákaly už 8 miliard dolarů, což představuje čtvrtinu všech peněz, které letos přitekly do ETF zaměřených na americké akciové trhy. Goldman mezi atraktivní málo volatilní akcie řadí například , , , , , a Coca-Colu.
V jiné analýze poukazuje na to, že „valuační mezera mezi nejlevnějšími a nejdražšími akciemi na trhu je největší za posledních devět let“. Taková situace podle banky obvykle předchází období, kdy si vedou lépe hodnotové akcie. „Rotace do hodnotových titulů by si vyžadovala výrazně zlepšení růstových očekávání, které by mohlo přijít díky globálnímu monetárnímu uvolnění“, dodává stratég banky David Kostin.
Podle jeho názoru k tomu skutečně může dojít. Zopakoval by se tak vývoj z „reflačního období druhé poloviny roku 2016“ a doba před snížením daňové zátěže na konci roku 2017. Obě tyto periody byly charakteristické tím, že se prudce zvýšil očekávaný růst. Banka také hovoří o tom, že atraktivní by měly být akcie s vysokými hodnotami Sharpova poměru. Ten dává do poměru výkony akcie s její volatilitou a banka v této souvislosti považuje za atraktivní tituly jako , , , Marathon Petroleum, Salesforce and .
Dluhopisy nejsou zbraň: Colby Smith se na stránkách FTAlphaville věnuje tomu, zda jsou americké dluhopisy v rukou Číny nástrojem, který by země mohla použít jako páku při obchodních jednáních s USA. Tempo, jakým Čína tyto obligace prodává, „se od počátku roku 2018 dramaticky zrychlilo“. Podle Smithe by ale prodeje používané jako zbraň proti Spojeným státům působily destruktivně na obě strany a paradoxně by více uškodily Číně. Hlavním důvodem je to, že tato země má stále velký objem rezerv a úspor, které musí „někde zaparkovat“. A jak ukazuje následující graf, s americkými dluhopisovými trhy a objemem vydaných obligací nemůže ve světě stále nikdo soupeřit:
Vypovídající je i srovnání dluhopisů a ratingem AAA vydaných v USA a Evropě v roce 2007 a 2018:
K tomu je nutno připočítat dominantní pozici dolaru ve světové ekonomice, která přetrvává i přesto, že se jí snaží podkopat Evropa, Čína a další. Takže „dokud se tohle vše nezmění a nenajde se životaschopná alternativa k americkému dluhopisovému trhu, Čína nemá moc na vybranou a bude muset při obchodních jednáních používat jiné páky“.
Nejslabší místa světového finančního systému: MMF v následující tabulce shrnuje svůj pohled na slabá místa světového finančního systému. Ve sloupcích jdou v řadě za sebou finanční zdraví vlády, nefinančního korporátního sektoru, domácností, bank, pojišťoven a dalších finančních institucí:
Podle MMF jsou tak nejslabšími místy vládní finance v eurozóně a rozvíjejících se ekonomikách, situace nefinančních společností a domácností v Číně a to samé tu platí o bankách a dalších společnostech. Pozitivně naopak MMF hodnotí stav bankovního sektoru v USA a dalších vyspělých zemích mimo eurozónu, zde naopak vnímá dobře finanční situaci domácností.
V čích rukou jsou vládní dluhy: Eurostat přináší přehled toho, v čích rukou jsou vládní dluhy jednotlivých evropských zemí. Modře je v grafu vyznačen podíl domácích finančních firem, zeleně nefinančního sektoru a červeně zahraničních subjektů. Ty dominují v zemích jako je Kypr, drží ale také vysoký podíl obligací lotyšské, rakouské, finské, či slovinské vlády. Naopak domácí investoři jasně dominují v zemích, jako je Švédsko, Dánsko a Itálie, kde se jejich podíl pohybuje nad 70 %. V České republice je to kolem 60 %:
... a u nás doma
Jsme poctivci: Aktuálně.cz si všímá článku v časopisu Science, ve kterém je prezentovaná studie zaměřená na poctivost jednotlivých národů ve světě. Ta byla měřena na základě toho, co lidé udělali se „ztracenou“ peněženkou na ulici. Výsledky studie shrnuje následující graf, který v dané zemi ukazuje podíl případů, kdy byla peněženka vrácena. Testovány byly případy, kdy v ní peníze byly a kdy nebyly, ty jsou vyznačeny oranžovými body.
K vracení se podle studie moc neměli zemích jako je Keňa, Čína, Maroko, Peru, či Ghana. Naopak podle vracení peněženek s penězi jsou na tom s poctivostí nejlépe Dánové, Švédové, Norové, Švýcaři a velmi dobře si také vedeme my. Podíl vrácených peněženek je u nás vyšší, než například v Německu, či ve Francii.
Je s námi sranda: „Češi jsou nejzábavnější národ na světě. Mají pocit, že je všechno k smíchu“. Podle ihned.cz to řekl Michael Palin od Monty Pythonů v rozhovoru pro televizi Channel 5 News poté, co byl povýšen do rytířského stavu. „Na otázku reportérky, co se během svých cest o světě naučil, Sir Palin odpověděl, že je důležité cestovat s otevřenou myslí a bez předsudků... a na světě není příliš mnoho lidí, kteří by chtěli začínat války nebo zabíjet“, píše ihned.cz a dodává: „Následovala otázka, kteří lidé jsou nejzábavnější na světě. Palin se chvíli rozmýšlel, ale nakonec řekl, že nejzábavnějším národem jsou Češi. Mají pocit, že je všechno k smíchu, čímž jsou si podobní s Brity“.
Ale naše lesy odcházejí: Seznam.cz tvrdí, že „kůrovcová kalamita a sucho způsobí, že se v příštích desítkách let budou muset zcela obměnit prakticky veškeré jehličnany. Jih Vysočiny je napaden už z osmdesáti procent“. Extrémně postižené jsou často oblasti podél řek, u Vltavy například mezi Milevskem a Pískem, Na Sázavě u vodní nádrže Švihov nebo kolem Ratají nad Sázavou. Ve většině porostů se zastoupením smrku jsou vidět kůrovcové souše.
„Není reálné očekávat, že by šíření kůrovcové kalamity ve středoevropském prostoru v letošním roce nějak polevilo. Populace lýkožrouta smrkového je tak velká, že dosavadní vývoj jarního počasí neměl na nebezpečí dalšího šíření téměř žádný vliv a kroky státu zásadní zefektivnění tohoto boje také nepřinesly,“ popsal Jan Příhoda, šéfredaktor časopisu Lesnická práce. Státní lesy České republiky podle serveru seznam.cz „už zkoumaly možnost vyvážet kulatinu v kontejnerech určených pro přepravu textilu z Číny do Evropy opačným směrem – do Asie. Čína je hladový trh a české dřevo podle zkušeností soukromých lesníků za dobrých cenových podmínek přijímá“.