Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Jak předejít digitálnímu feudalismu

Jak předejít digitálnímu feudalismu

04.10.2019 10:57

Využívání a zneužívání dat ze strany Facebooku a dalších technologických společností konečně dostává oficiální pozornost, jakou si zaslouží. Budou uživatelé v ekonomice digitálních platforem, kde se nejhodnotnější komoditou světa stávají právě osobní data, svými pány, anebo otroky?

Vyhlídky na demokratizaci ekonomiky platforem zůstávají mdlé. Algoritmy se vyvíjejí takovými způsoby, které firmám umožňují profitovat z našeho dřívějšího, současného a budoucího chování – z toho, co Shoshana Zuboff z fakulty podnikání Harvardovy univerzity popisuje jako náš „behaviorální přebytek“. Digitální platformy už v mnoha případech znají naše preference lépe než my sami a mohou nás postrkovat k takovému jednání, které dokážou ještě víc zhodnotit. Opravdu chceme žít ve společnosti, kde jsou na prodej naše nejniternější touhy a projevy osobních pohnutek?

Kapitalismus vždy vynikal ve vytváření nových přání a tužeb. Technologické firmy však tento proces pomocí velkých dat a algoritmů jednak zrychlily, ale i převrátily. Namísto vytváření nového zboží a služeb v očekávání toho, co by si lidé mohli přát, už vědí, co chtít budeme, a prodávají nám naše budoucí já. Ještě horší je, že používané algoritmické procesy často dál přenášejí genderové a rasové předsudky a lze jimi manipulovat za účelem zisku či politického zvýhodnění. Všichni sice máme nesmírný prospěch z digitálních služeb, jako je vyhledávání Google, ale neupsali jsme se jim proto, aby katalogizovaly, formovaly a zobchodovaly naše chování.

Páni, nebo otroci?

Aby se to změnilo, bude zapotřebí zaměřit se přímo na převládající obchodní model, konkrétně na zdroj ekonomických rent. Tak jako vlastníci půdy v sedmnáctém století těžili renty z inflace ceny pozemků a tak jako industrialisté bohatli z nedostatku ropy, dnešní provozovatelé digitálních platforem dobývají hodnotu skrze monopolizaci vyhledávání a služeb e-shopů.

Jistěže, je předvídatelné, že sektory s vysokými síťovými externalitami (kde přínosy pro jednotlivé uživatele rostou jako funkce celkového počtu uživatelů) budou plodit velké společnosti. Právě proto v minulosti tak nabobtnaly telefonní společnosti. Problém není ve velikosti, ale v tom, jak firmy zacházejí se svou mocí na trhu.

Dnešní technologické společnosti svých rozsáhlých sítí původně využívaly k tomu, aby daly prostor rozmanitým dodavatelům, což spotřebitelům značně svědčilo. Amazon umožnil malým vydavatelům prodávat své tituly (včetně mé první knihy), které by se jinak do regálů v místním knihkupectví nedostaly. Vyhledávač Google kdysi zobrazoval pestrou paletu poskytovatelů, zboží a služeb.

Dnes však obě společnosti regulací toho, které produkty uživatelé uvidí, a upřednostňováním vlastních značek (z nichž mnohé mají zdánlivě nezávislá jména) využívají svého dominantního postavení k potlačování konkurence. Zároveň platí, že společnosti, které si na těchto platformách neplatí reklamu, se ocitají v těžké nevýhodě. Jak argumentuje Tim O’Reilly, takové dobývání renty časem oslabuje ekosystém dodavatelů, jimž platformy měly původně sloužit.

Potřeba nové regulace

Tvůrci ekonomických politik by neměli jednoduše předpokládat, že všechny ekonomické renty jsou stejné, a měli by se snažit porozumět, jak algoritmy platforem rozdělují hodnotu mezi spotřebitele, dodavatele a samotnou platformu. Zatímco některé alokace mohou reflektovat skutečnou konkurenci, jiné pohání spíš odsávání hodnoty než její tvorba.

Potřebujeme tudíž vyvinout novou správní strukturu, což začíná od tvorby nového slovníku. Jestliže například provozovatele platforem nazýváme „technologickými obry“, naznačujeme, že investovali do technologií, z nichž teď těží, přestože stěžejní technologie (od internetu po GPS) ve skutečnosti financovali daňoví poplatníci.

Široce rozšířené využití daňové arbitráže a pracovníků na dohodu (s cílem vyhnout se nákladům na zdravotní pojištění a další zaměstnanecké výhody) navíc naleptává trhy a instituce, o něž se ekonomika platforem opírá. Neměli bychom tedy hovořit o regulaci, ale jít dál a přijmout pojmy jako je spoluutváření. Vlády mohou, a měly by, trhy formovat, aby zajistily, že kolektivně vytvářená hodnota slouží společným účelům.

Ani politika ochrany hospodářské soutěže by se neměla zaměřovat výhradně na otázku velikosti. Rozbití velkých společností by problémy s dobýváním hodnoty či zneužíváním práv jednotlivce nevyřešilo. Není důvod předpokládat, že řada menších Googlů a Facebooků by fungovala jinak nebo vyvinula nové, méně vykořisťovatelské algoritmy.

Základní ekonomickou výzvou naší doby je vytvořit prostředí, které odměňuje skutečnou tvorbu hodnoty a postihuje její dobývání. Vlády teď naštěstí také vytvářejí platformy k identifikaci občanů, výběru daní a poskytování veřejných služeb. Jelikož v raných dnech internetu panovaly obavy z úředního zneužívání dat, velkou část současné datové struktury vystavěly soukromé společnosti. Dnes však mají vládní platformy obrovský potenciál zlepšit efektivitu veřejného sektoru a demokratizovat ekonomiku platforem.

Abychom tento potenciál v praxi uskutečnili, budeme muset nově promyslet správu dat, vyvinout nové instituce a vzhledem k vývoji ekonomiky platforem experimentovat s alternativními formami vlastnictví. Podíváme-li se na jeden jediný příklad, data, která lidé generují při používání aplikací Mapy Google nebo Citymapper (či kterékoli jiné platformy spoléhající na technologie financované daňovými poplatníky), by se měla používat ke zlepšování veřejné dopravy a dalších služeb a neměla by vytvářet pouze soukromé zisky.

Samozřejmě že někteří lidé budou tvrdit, že regulace ekonomiky platforem bude brzdit tržní tvorbu hodnoty. Měli by si ale znovu přečíst svého Adama Smithe, jehož ideál „volného trhu“ nebyl osvobozený od státu, ale od rent.

Algoritmy a velká data by mohla být využita ke zlepšování veřejných služeb, pracovních podmínek a blahobytu všech lidí. V současnosti se však tyto technologie používají k podkopávání veřejných služeb, propagaci pracovních dohod, porušování soukromí jednotlivců a destabilizaci světových demokracií – to vše v zájmu osobního zisku.

Novátorství se nevyznačuje pouze tempem pokroku; má také určitý směr. Hrozba, již přináší umělá inteligence a další technologie, nespočívá v tempu jejich rozvoje, nýbrž v tom, jak jsou konstruovány a používány. Naším úkolem je nastavit nový kurs.

Autorka: Mariana Mazzucato je profesorka zaměřená na ekonomii inovací a veřejnou hodnotu a ředitelka Institutu pro inovace a veřejný účel (IIPP) při britské UCL. Je autorkou knihy The Value of Everything: Making and Taking in the Global Economy.

Copyright: Project Syndicate, 2019.
www.project-syndicate.org

 

Čtěte více:

Banky rýžují zlato v datových jezerech
21.06.2019 15:25
Zasílání mimořádných meníček v restauracích, ale i prodej anonymizovan...
Práce s daty v Alteryxu: Bublina, nebo demoliční koule?
01.08.2019 16:47
Práce s daty za pomoci počítačů je v mnoha firmách silnou zbraní. O vy...
Business Insider: Firma nepovoleně sbírala data z Instagramu
08.08.2019 10:18
Kombinací nedostatečného dohledu a chyb v nastavení své sociální sítě ...
Umělá inteligence věcí aneb jak kuchyně sama uvaří
18.08.2019 14:06
Poslední roky na nás míří množství nových pojmů. Jedním z nich je uměl...
MMF: Data se stávají novou ropou. Je třeba nastavit pravidla
26.09.2019 15:23
Co má společného americké firma pracující na nové generaci autonomních...

Váš názor
  • No jo
    04.10.2019 13:22

    Socialisti komunisti jsou pořád tady. Daňovými poplatníky jsou ty soukromé subjekty na které prská. Takže si to za financovali a vyvinuli za svoje.
    HenryFord
Aktuální komentáře
04.12.2021
9:23Víkendář: Blackrock o zelených investicích. A jejich odolnost během propadu trhu
03.12.2021
22:00Obchodování v USA: Na trh dorazily výprodeje  
17:23Americká ekonomika a zisky obchodovaných firem v roce 2022 a 2023
16:53Akcie obracejí dolů. Trhy se po datech bojí Fedu  
16:20ČEZ, a.s.: Oznámení o splacení emise dluhopisů
15:34Ceny za evropské emise uhlíku vyrostly na rekordní maximum. Překročily 80 eur za tunu a v příštích týdnech by mohly zamířit až ke 100 eurům
15:27Trh práce vytvořil ani ne polovinu očekávaných míst. Co na to Fed? (komentář analytika)
14:05Současné tržní prostřední je podle pravé ruky Warrena Buffeta „ještě šílenější“ než dotcom bublina
12:25Perly týdne: Sektory pro příští rok, dolar jako doplněk akciových pozic a pravděpodobnost jejich ztrát
11:54Kosmeticky vylepšený výhled DocuSign zjevně nestačí  
11:21Opatrnost před daty. Fed připravuje na prosincové zrychlení  
11:02Inflace v eurozóně podle šéfky ECB možná dosáhla vrcholu a měla by začít klesat
10:45Jak si vede britská ekonomika po brexitu? Původní plány se nenaplnily, říká Natixis
10:39Čínské firmy, které obchodují své akcie v USA, budou muset zveřejňovat více informací
9:52Středoevropské měny se po krátkém propadu zřejmě vrátí na růstovou dráhu
9:27Americká obchodní komise chce zablokovat spojení Arm a Nvidia
9:22Rozbřesk: Na americkém trhu práce přituhuje a OPEC+ překvapivě kývl na více ropy
9:06Kofola s Mattoni vstupují do slovenského výrobce a recyklátora plastových lahví, chystají investice milionů eur do udržitelnosti
8:45Kofola kupuje třetinový podíl v General Plastic, PPF uvažuje o budoucnosti Home Creditu na některých trzích a futures jsou v zeleném  
8:26Didi Global uposlechla doporučení Číny. Stahuje se z newyorské burzy a začíná plánovat hongkongské IPO

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data