Poslední roky na nás míří množství nových pojmů. Jedním z nich je umělá inteligence věcí, tedy spojení umělé inteligence a internetu věcí.
V roce 2013 předčil prodej chytrých telefonů množství prodaných „běžných“ telefonů. Chytrý telefon, který umožňoval připojení k internetu a instalaci vlastních aplikací, chtěl téměř každý. Trhu dominovaly dotykové displeje, mobily se zvětšovaly a zrychlovaly. Chytrý telefon usnadňoval každodenní život uživatele.
Chtíč po nových zjednodušeních dal zrodit dalším technologiím, které se dají ovládat například přes chytrý telefon. Propojení, které se nazývá internet věcí (Internet of Things – IoT), existuje od roku 2009 mezi více zařízeními, než je světová populace. Nyní se jedná o přibližně 26 miliard chytrých zařízení, která mezi sebou komunikují a vyměňují si data. V příštím roce se má počet těchto zařízení zdvojnásobit a množství získaných dat je už nyní těžko představitelné.
Strojová práce s daty je další z nových, na významnu narůstajících trendů. Využívání umělé inteligence k analýze je někdy až přehnané a ve výsledku nepotřebné. Ve spoustě případů se však jedná o nenahraditelného pomocníka, který vždy potřebuje pouze dostatek vstupních dat.
Vztah již zmíněných chytrých technologií a umělé inteligence je tedy očividný. Na sjednocení sběru dat a jejich zpracování se zaměřuje mnoho firem jako například NVIDIA, nebo Sharp. Senzory, které by samy třídily informace, by značně urychlily všechny procesy, spojené s danou činností. Chytrá lednička nové generace by tak namísto upozornění, že dochází vajíčka, věděla z kuchyně, že každý víkend smažíte omeletu a vajíčka sama doobjednala například přes domácího asistenta.
To může znepokojovat, až děsit. Kombinace umělé inteligence s chytrými zařízeními, tzv. umělá inteligence věcí, však nabízí široké spektrum výhod. Chytré budovy s přidanou schopností konat by samy mohly korigovat například přívod vody a elektrického proudu. Neustálý sběr dat by snížil náklady na pravidelné údržby tím, že by se vědělo, kdy a kde není něco v pořádku. Některé továrny by mohly automatizací dosáhnout nezávislosti na lidech.
Implementace umělé inteligence do internetu věcí by našla uplatnění v každém sektoru. Výzkumná a poradenská IT společnost Gartner předpovídá, že se poměr zařízení s umělou inteligencí věcí k internetu věcí zvětší osminásobně z nynějších 10 % na 80 %. Aktuálně je většina dat ze zařízení s internetem věcí mazána kvůli šetření uložiště, ale jejich využití ve firmách má podle Forbesu potenciál navýšit zisk firem až o 38 % v následujících patnácti letech.
Autor: Robin Martinů
Zdroje: Forbes, SAS, Sharp