Co má společného americké firma pracující na nové generaci autonomních vozů, čínská finanční společnost a třeba švýcarský výrobce léků? Pokud bychom se na něco podobného zeptali před třiceti lety, odpověď by pravděpodobně zněla, že nic významného. Ovšem jak poukazují na blogu Mezinárodního měnového fondu Yan Carriere-Swallow a Vikram Haksar, dnes je situace značně odlišná: Všechny tyto společnosti závisí na jednom důležitém vstupu a tím jsou data. Hodně dat.
Jak poukazují zmínění ekonomové, dlouhá řada velkých společností má nyní data jako samotné jádro svého podnikatelského modelu. Patří sem Alibaba, Alphabet, a mnoho dalších. Jde také o společnosti, jejichž hodnota na burze dlouhodobě znatelně roste a „je namístě se ptát, zda data nejsou novou ropou“.
Data rovná se informace, takže jejich shromažďování a obchodování s nimi posouvá informace napříč firmami a sektory. To má své výhody. Chytrý telefon dnes stačí na to, abychom dostali přístup k sociálním sítím či třeba přehled o nejatraktivnější nabídce prodeje nějakého zboží. Více dat také znamená rovnější podmínky na trhu a třeba lepší přístup k financování. Jenže současný trend s sebou podle ekonomů nese i negativa. Na základě dat, která o nás nějaká firma posbírá, můžeme být například odmítnuti pojišťovnou při žádosti o pojistku. Nebo můžeme mít problémy se získáním hypotéky.
Data se každopádně stala významným výrobním vstupem a jsou na tom v tomto ohledu podobně jako půda, ropa či práce. Jsou potřebná pro práci algoritmů od autonomních vozů až po testování léků. Na rozdíl od jiných vstupů ale mají jednu významnou vlastnost: Je možné je sdílet a stejné informace mohou být využity mnohokrát. To znamená, že jejich shromažďování by mělo mít mnohem pozitivnější dopad na produktivitu a dlouhodobý hospodářský růst. Data ale mohou také působit škody v případě, že jsou prodávána firmami navzájem a týkají se lidí, kteří o těchto prodejích nevědí. Prevence takových obchodů zneužívání dat je podle ekonomů poměrně nákladná.
Jde tedy o to, aby se plně využil potenciál dat a zároveň se zabránilo jejich zneužívání, narušování soukromí a podobně. V tuto chvíli jsou trhy s daty netransparentní a většina z nás si není vědoma toho, jak se vlastně s daty, která se nás týkají, nakládá. Vlády by tak podle ekonomů MMF měly nastavit jasná pravidla, povinnosti a práva všech, kteří s daty pracují. Firmy, které data shromažďují, s nimi pak nesmí nakládat tak, aby poškozovaly konkurenci a omezovaly přínosy volného přístupu k informacím. V tuto chvíli také není zřejmé, zda společnosti pracující s našimi daty dělají vše pro jejich ochranu před zcizením a zneužitím.
Na to, aby se podobné problémy vyřešily, je třeba mezinárodní spolupráce. To samé pak platí při snaze o zabránění „fragmentace, kdy by data nemohla proudit přes hranice některých zemí“. Jednotlivé státy by měly důvěřovat tomu, jak jejich partneři s daty nakládají, jinak vytvoří digitální bariéry a tok dat bude poškozen. To se projeví negativně na efektivitě a inovacích. „Data nabízí slibnou budoucnost, ale pouze v případě, že správně nastavíme relevantní pravidla,“ uzavírají ekonomové.
Zdroj: MMF