Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu Nord Stream 2. Ten má přivádět plyn z Ruska do Německa a Česká republika k němu bude připojena plynovodem Eugal. Moskva Trumpův krok odsoudila a uvedla, že Spojené státy brání ostatním zemím v rozvoji vlastní ekonomiky. Německý ministr financí Olaf Scholz pak sankce označil za vměšování do vnitřních záležitostí Německa i Evropy, uvedla agentura Reuters.
"Takové sankce jsou vážným vměšováním do vnitřních záležitostí Německa a Evropy a jejich suverenity. Tvrdě je odsuzujeme," komentoval sankce Scholz v německé televizi ARD. Odmítl ale, že by Německo chystalo odvetná opatření. "Nyní je na firmách, které se na výstavbě plynovodu podílejí, jak se rozhodnou," řekl ministr. Také kancléřka Angela Merkelová se tento týden vyslovila proti americkým sankcím.
Spojené státy tvrdí, že jim jde o ochranu evropských zájmů před přílišným vlivem Ruska. Němečtí komentátoři ale za krokem Washingtonu vidí především snahu prosadit se na evropském trhu s americkým zemním plynem.
Ruské ministerstvo zahraničí v sobotu v prohlášení uvedlo, že Moskva bude pokračovat ve svých ekonomických projektech bez ohledu na jakékoli sankce. Podle ruského ministerstva se Spojené státy sankcemi snaží připravit své evropské spojence o zdroj energie z Ruska a poškodit ruský export. "Washington se rozhodl, že kvůli svým geopolitickým ambicím a komerčním ziskům neušetří nikoho, ani svého nejbližšího partnera v NATO," citovala ruské ministerstvo agentura TASS.
"Stát, který má veřejný dluh 22 bilionů dolarů, brání solventním zemím v rozvoji jejich ekonomiky," napsala v sobotu na facebooku mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Reagovala tak na zadlužení USA.
Washington se projekt Nord Stream 2 snaží sankcemi zastavit krátce před jeho dokončením. Podle Moskvy má plynovodem začít plyn do Německa proudit v polovině příštího roku. Původně měl ale být projekt dokončen už na konci roku letošního. Potrubí vede po dně Baltského moře a vyhýbá se polskému a ukrajinskému území. Dosud bylo postaveno přes 2100 kilometrů plynovodu, chybí ještě asi 300 kilometrů.
"Dokončení projektu je nezbytné pro bezpečnost dodávek do Evropy. Spolu se společnostmi, které projekt podporují, budeme pracovat na tom, abychom plynovod co nejdříve dokončili," uvedli podle Reuters zástupci firem, které tvoří konsorcium projektu.
Sankce jsou namířeny proti provozovatelům plavidel, která pracují při pokládce potrubí v moři. Švýcarsko-nizozemská společnost Allseas uvedla, že kvůli americkému zákonu pokládání potrubí pozastavila.
Sankce podle komentátorů projekt nezastaví, ale asi ho zdrží. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden vyjádřil přesvědčení, že projekt za osm miliard eur (přes 200 miliard Kč), který má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových plynu ročně, bude dokončen.
Český plynárenský svaz komplikace pro Českou republiku nepředpokládá. "Dle našich informací by se sankce neměly přímo dotknout ČR a jejích subjektů a také by neměly zabránit dostavbě plynovodu Nord Stream 2," sdělila minulý týden ČTK mluvčí svazu Lenka Kovačovská.