Růst české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,1 procenta z loňského tempa 2,5 procenta. Předpověděla to dnes Evropská komise (EK). V příštím roce pak očekává zrychlení hospodářského růstu na 2,2 procenta. Ve svém předchozím výhledu z listopadu komise předpokládala, že letošní růst dosáhne 2,2 procenta a příští rok 2,1 procenta.
Za loňským růstem ekonomiky podle komise stála především domácí poptávka. Soukromá spotřeba těžila ze silného růstu mezd, výrazně ale klesly průmyslové zakázky i výroba, zejména ve druhé polovině roku. To mělo negativní dopad na firemní investice.
V letošním a příštím roce komise očekává mírné zpomalení růstu soukromé spotřeby v důsledku slabšího růstu mezd. Výhled pro soukromou spotřebu teď nyní zastiňuje rovněž klesající spotřebitelská důvěra. Růst exportu by měl letos opět zpomalit, příští rok by však měl znovu nabrat na tempu.
Inflace by se podle komise měla v letošním roce snížit na 2,4 procenta z loňských 2,6 procenta. Příští rok by měla sestoupit až na dvě procenta, což je inflační cíl České národní banky (ČNB). Tento vývoj by měl být důsledkem slabšího růstu domácí poptávky, zmírnění problémů s nedostatkem pracovních sil a posilování kurzu koruny.
ČNB minulý týden v nové prognóze mírně zhoršila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,3 procenta z listopadových 2,4 procenta. V příštím roce nadále počítá se zrychlením růstu na 2,8 procenta.
Ministerstvo financí nechalo minulý týden v nové makroekonomické prognóze odhad růstu ekonomiky na letošní rok na dvou procentech. Na příští rok pak očekává nově růst o 2,2 procenta.
EK mírně zhoršila odhad růstu hospodářství Evropské unie
Evropská ekonomika bude letos již osmým rokem pokračovat v růstu, který se však proti podzimním odhadům Evropské komise (EK) mírně sníží. Zimní prognóza, kterou dnes komise zveřejnila, počítá s letošním růstem hospodářství 27 zemí EU jako celku o 1,4 procenta, což je o desetinu bodu méně než v předpovědi z loňského podzimu. Pro eurozónu zůstává odhad na 1,2 procenta.
K mírnému posilování ekonomiky podle komise přispěje zejména pokračující tvorba pracovních míst, růst mezd a s ním spojená spotřeba domácností. Významný pozitivní vliv by měly mít i soukromé investice, zvláště pak ve stavebnictví.
Dobrou zprávou pro hospodářství unijních zemí je podle EK uzavření částečné obchodní dohody mezi Spojenými státy a Čínou, které zklidnilo napjatou situaci na světových trzích. Negativní dopad naopak může mít šířící se epidemie nového koronaviru, jejíž vrchol se podle Bruselu očekává v prvním čtvrtletí roku. Epidemie, která se šíří z Číny, má ale zatím dopady převážně na čínské hospodářství. Pokud by působila déle, pravděpodobnost většího dopadu na globální hospodářskou a finanční situaci podle komise poroste.
"Měli bychom si být vědomi rizik, která jsou na obzoru: méně stabilní geopolitické situace a obchodních nejistot," varoval místopředseda EK Valdis Dombrovskis. Podle něho by unijní vlády měly využít trvajícího růstu k prosazení strukturálních reforem, které pomohou hospodářství do budoucna.
Cenová hladina v unijních zemích poroste letos mírně rychleji, než komise předpokládala na podzim. Zatímco v eurozóně komise odhaduje letošní inflaci na 1,3 procenta, v celé EU na 1,5 procenta. V obou případech je to o desetinu procentního bodu více, než komise předpokládala na podzim. Růst cen i přesto zůstane pod dlouhodobým cílem Evropské centrální banky (ECB), která by jej chtěla mít těsně pod dvouprocentní hranicí a která hodlá pokračovat v prorůstových opatřeních.