Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v únoru překvapivě zrychlil, a to navzdory negativním dopadům epidemie nového typu koronaviru na řadu podniků. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu společnosti IHS Markit. Údaje jsou příznivou zprávou pro Evropskou centrální banku (ECB), která se snaží oživit hospodářský růst i chronicky nízkou inflaci, napsala agentura Reuters.
Index podnikatelské aktivity se zvýšil na 51,6 bodu z lednových 51,3 bodu. Překonal tak očekávání analytiků, kteří podle průzkumu agentury Reuters předpovídali pokles indexu na 51,0 bodu. Pokud se index nachází nad padesátibodovou hranicí, signalizuje růst aktivity.
Aktivita zpracovatelského sektoru sice v únoru pokračovala v poklesu, jeho tempo však zpomalilo. Index aktivity v odvětví vzrostl o 1,2 bodu na 49,1 bodu, tedy na nejvyšší úroveň za poslední rok.
"Ekonomika eurozóny v únoru opět dokázala mírně nabrat na tempu, ačkoli řadu podniků různými způsoby zasáhl koronavirus, který způsobil problémy v dodávkách," uvedl ekonom společnosti IHS Markit Chris Williamson. Údaje podle něj signalizují, že ekonomika eurozóny by se měla v prvním čtvrtletí zvýšit o 0,2 procenta.
V loňském čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny zvýšil pouze o 0,1 procenta. V celém loňském roce vzrostl o 1,2 procenta, tedy nejpomalejším tempem za šest let.
Eurozóna se vloni potýkala s negativními hospodářskými důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie. ECB se v září rozhodla podpořit ekonomiku eurozóny snížením depozitní úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a obnovením nákupů dluhopisů.