COVID-19 je pohromou pro řadu firem a zejména pro ty menší. Arnoud Boot, Elena Carletti, Hans-Helmut Kotz, Jan Pieter Krahnen, Loriana Pelizzon a Marti Subrahmanyam na stránkách VoxEU navrhují originální řešení jejich pomoci, která by měla být rychlá a zároveň by nezvyšovala zadluženost, a tudíž rizikovost těchto společností.
Boot a jeho kolegové poukazují na to, že většina poskytované pomoci má v Evropě formu úvěrů. Ty ale zvyšují finanční páku firem a nic na tom nemění ani případné vládní záruky. Roste tudíž rizikovost firem a může se stát, že i „finanční kapacita ručitelů dosáhne svých limitů“. Ekonomové tak navrhují, aby bylo více využíváno vlastního kapitálu. Hovoří konkrétně o evropském pandemickém fondu European Pandemic Equity Fund (EPEF), který by firmy financoval vlastním jměním. Tudíž by „všichni občané participovali na společném riziku a také potenciálu firem“. Šlo by tak v podstatě o obdobu státních investičních fondů.
EPEF by podle ekonomů posílil stabilitu celé Evropské unie, protože by zvýšil odolnost podnikatelského sektoru. Došlo by totiž k utlumení růstu jeho dluhů a zvýšení schopnosti absorbovat riziko. K tomu by se snížilo i riziko bankovního systému a následně by zeslábla vazba mezi bankami a vládními financemi, která může roztáčet negativní spirálu finanční nestability.
Fond by měl několik investičních nástrojů. U velkých firem by mohl používat akcie bez hlasovacích práv, které by mu ale dávaly právo na podíl z budoucích zisků. Těžší je podle ekonomů řešit pomoc u menších firem, které tvoří páteř evropské ekonomiky, ale jejichž vlastníci by se pravděpodobně stavěli negativně proti tomu, aby měl stát v jejich firmách podíl. Řešení by mohlo spočívat v tom, že peněžní vklad státu by byl v budoucnu kompenzován vyšším zdaněním zisků firmy.
Takový systém navázaný na zdanění budoucích zisků je fakticky stejný jako vlastnický podíl, který nenese hlasovací práva. K tomu by byl předem omezen počet let zvýšených daní, a to by mělo vlastníky firem přesvědčit o výhodnosti této pomoci. Ekonomové jsou si vědomi toho, že některé společnosti by se mohly chovat oportunisticky a například přesouvat své aktivity do jiných zemí tak, aby se vyšším daním vyhnuly. Na tom je však podle ekonomů třeba pracovat na celoevropské bázi.
Efektivní řešení současných problémů bude podle ekonomů muset tak jako tak spočívat v celoevropském přístupu,a to se týká i financí, kterými by měl fond disponovat. Chybou by naopak bylo problémy řešit nahodile či je posouvat do budoucnosti až do chvíle, kdy bude evropský finanční systém naprosto roztříštěný. Pokud by se povedlo fond úspěšně rozjet, mohlo by to naopak přispět k budování společného a fungujícího kapitálového trhu.
Zdroj: VoxEU