Aktualizováno Britské postoje v dosud sporných oblastech jsou pro Evropskou unii po dalším kole rozhovorů o budoucích vztazích zklamáním. Británie nemůže odmítat prodloužení přechodného pobrexitového období a zároveň zpomalovat jednání o některých tématech. Prohlásil to dnes šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier poté, co se obě strany po více než měsíční pauze vynucené koronavirem na dálku vrátily k jednáním.
Složité rozhovory zahájené v březnu, tedy měsíc po britském odchodu z EU, rozhodnou mimo jiné o tom, za jakých podmínek bude proudit zboží či služby přes Lamanšský průliv či o budoucí obranné a bezpečnostní spolupráci.
Podle Barniera byla unijní strana při videokonferencích trvajících celý tento týden zklamána britským přístupem například k otázce sladění podmínek hospodářské soutěže. Obě strany mají dlouhodobě rozdílné pohledy na to, jaké klimatické, sociální či daňové standardy by měla Británie dodržovat, aby získala přístup na unijní jednotný trh.
"Bez rovných pravidel hry nebude ambiciózní obchodní dohoda," zopakoval dnes Barnier svůj dřívější vzkaz Londýnu, který usiluje o to, aby britské zboží a služby byly zatíženy co nejmenšími cly. Pokrok podle Barniera nenastal ani v otázce dohledu nad budoucím dodržováním pravidel, který by EU chtěla svěřit unijnímu soudu, Británie však hodlá prosadit odlišný systém.
Stále stejně vzdálené jsou postoje obou stran také v otázce rybolovných práv pro rybáře EU v britských vodách, dodal Barnier, podle něhož o některých tématech nechtěla britská strana vůbec vyjednávat.
"Spojené království si nemůže vynucovat takto velmi krátký vyjednávací kalendář a zároveň nepostupovat kupředu v jistých tématech, která jsou pro Evropskou unii velmi důležitá," prohlásil Barnier.
Britská vláda tvrdí, že by ráda vyjednala řadu dílčích dohod a chce se soustředit zejména na uzavření smlouvy o volném obchodu. Ta má být podle Londýna podobná paktům, které má EU s dalšími zeměmi. Brusel oponuje, že dohoda musí být mnohem komplexnější, neboť Británie má na evropský blok jako jeho nedávný člen řadu těsných vazeb, které není radno přerušit.
Británie podle Barniera dala jasně najevo, že přechodné období platící do konce roku nechce prodloužit. Obě strany by proto podle šéfa unijních vyjednavačů měly dosáhnout "hmatatelného pokroku" do června, do kdy by Británie ještě mohla změnit názor. První ze tří kol plánovaných do té doby však výraznější posun nepřineslo, dodal Barnier. Další dvě začnou 11. května a 1. června.
Unijní představitelé se obávají, že kvůli zpoždění i méně efektivnímu vyjednávání na dálku, což je důsledek nynější pandemie nemoci covid-19, roste riziko, že do konce přechodného období v prosinci dohoda hotová nebude. Snaží se proto přesvědčit britskou vládu, aby do poloviny roku požádala o prodloužení přechodné doby. Londýn to však odmítá a tvrdí, že dohodu je stále možné stihnout. Kabinet Borise Johnsona se k požadavku Bruselu staví kriticky zejména proto, že v době, kterou lze prodloužit až o dva roky, by musela Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoli již na chod unie nemá žádný vliv.
Pokud by vyjednávací období nakonec nebylo prodlouženo a obě strany by nedospěly ke kompromisu, vzájemný obchod by od ledna příštího roku provázela cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.