Evropská komise chce v reakci na pandemii covidu-19 výrazně posílit společné financování zdravotnictví a krizové pomoci. V návrhu příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie spojeném s fondem obnovy pro tuto oblast počítá s více než 12,5 miliardami eur (přes 330 miliard korun), což je zhruba desetinásobek peněz vynakládaných společně v současnosti. EU by díky tomu měla být lépe připravena na krize podobné té nynější, řekl dnes eurokomisař pro krizové řízení Janez Lenarčič.
Návrh rozpočtu i fondu musí nejprve schválit členské státy, z nichž některé mají výhrady k tomu, že si komise chce část potřebných financí vypůjčit.
Brusel plánem reaguje především na nedostatek zdravotnického vybavení či léků, s nimiž se některé členské země potýkaly v prvních týdnech šíření koronaviru po Evropě. Řada států tehdy kvůli obavám o vlastní zásoby zakázala vývoz roušek či respirátorů a nejzasaženější země v čele s Itálií si stěžovaly na nedostatek vzájemné solidarity. EU byla tehdy kritizována, že nefungoval její systém krizové pomoci.
"Náš systém není efektivní ve chvíli, kdy je krizí zasažena většina států nebo všechny," prohlásil dnes Lenarčič, podle něhož by EU měla v případě obdobné pandemie hrát zásadnější roli také díky výrazně štědřejšímu financování.
Komise navrhuje vytvořit samostatný zdravotnický fond disponující 9,4 miliardami eur, zatímco před krizí chtěla na společné zdravotní výdaje vyhradit necelou půlmiliardu. Fond pro krizové situace má pak místo dosud zvažované 1,1 miliardy dostat o dvě miliardy více.
Tyto bezprecedentní částky mají podle unijní exekutivy zajistit mimo jiné to, aby v případě krizové situace měly všechny země dostatek léků a výrazně se zlepšila přeshraniční spolupráce v době možného šíření nakažlivé nemoci.
Zásadní část rozpočtu nového zdravotního fondu chce komise získat jako součást půjčky v celkové výši 750 miliard eur, s jejíž výší ovšem nesouhlasí některé členské země. Celková částka se tak může v očekávaných složitých vyjednáváních mezi lídry unijních států ještě výrazně změnit.
EU navíc ani robustnější financování podle komise nemusí pomoci k efektivnějšímu společnému řešení příští krize. Unie totiž nemá v otázkách ochrany zdraví obyvatel žádné zásadní společné pravomoci, které jsou takřka výhradně v rukou členských států. Místopředseda EK Margaritis Schinas minulý týden podotkl, že covid-19 by mohl být pro státy motivací, aby souhlasily s potřebnou změnou unijních smluv, která by část rozhodování vložila do společných rukou. "Pokud nastane ta správná chvíle, stane se to," prohlásil Schinas. Ochotu k možné změně pravidel dali najevo lídři dvou nejsilnějších zemí Německa a Francie Angela Merkelová a Emmanuel Macron. Vzhledem k obvyklé neochotě řady zemí přenášet pravomoci na unii však podle diplomatů není ani v souvislosti s krizí zdaleka jisté, že by návrh získal potřebný jednomyslný souhlas států.