Deficit veřejných financí by letos měl klesnout na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,8 procenta HDP. Dnes to v makroekonomické predikci uvedlo ministerstvo financí. Proti srpnovému odhadu se letošní předpokládaný deficit zhoršil o 0,3 procenta HDP, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) za zhoršením stojí dopady zářijových povodní. Ministerstvo zároveň očekává, že dluh sektoru veřejných institucí v letošním roce vzroste na 43,9 procenta HDP z loňských 42,4 procenta HDP.
V příštím roce by se měl deficit veřejných financí dál snížit na 2,3 procenta HDP. V dalších letech ministerstvo financí očekává pokračování rozpočtové konsolidace, když do roku 2027 by měl deficit veřejných financí klesnout na 1,4 procenta HDP.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o ekonomický cyklus a mimořádné vlivy, by mělo letos klesnout na 2,1 procenta HDP z loňských 3,5 procenta HDP. Příští rok vláda očekává jeho pokles na dvě procenta HDP, v roce 2026 na 1,7 procenta HDP. Stanjura upozornil, že zákon o rozpočtové odpovědnosti vyžaduje postupné snižování strukturálního salda i v dalších letech a že bude nutné přijmout další konsolidační opatření od roku 2027, aby se podařilo limit naplnit.
Celkové zadlužení letos podle prognózy vzroste na 43,9 procenta HDP z loňských 42,4 procenta HDP. Růst zadlužení předpokládá ministerstvo do roku 2026, kdy by mělo dosáhnout 45,3 procenta HDP. V následujícím roce se podle predikce zadlužení sníží na 45,1 procenta HDP.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení ve výši 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
MF nechalo odhad letošního růstu HDP 1,1 pct, příští rok čeká 2,5 pct
Ministerstvo financí letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) 1,1 procenta, dnes potvrdilo odhad ze srpnové prognózy. Výhled růstu na příští rok proti srpnu zhoršilo o 0,2 procentního bodu na 2,5 procenta. Očekávanou inflaci ministerstvo financí pro letošní rok potvrdilo na 2,4 procenta, v příštím roce 2,3 procenta.
Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí (MF) David Prušvic upozornil, že v letošním roce tlumí růst HDP také změna stavu zásob, které se v době pandemie covidu-19 výrazně zvýšily a nyní se vrací na standardní úroveň. Údaje o spotřebě domácností i o důvěře spotřebitelů v ekonomiku naopak ukazují na pozvolné oživení českého hospodářství.
Ekonomickému oživení v příštím roce by podle ministerstva mělo pomoci zvýšení spotřeby domácností, kterému bude nahrávat pokračující růst reálných mezd na úrovni zhruba čtyř procent. Spotřeba poroste o 3,7 procenta, zatímco letos ministerstvo čeká růst o 1,9 procenta. Další příspěvek by mělo přinést zvýšení veřejných i soukromých investic o 3,6 procenta po letošním růstu 0,9 procenta. V letošním roce podle ministerstva tlumí veřejné investice přechod na nové programovací období evropských fondů a soukromé investice brzdí vysoká úroková míra.
Ekonomická predikce uvádí jako možná rizika pro hospodářský růst možné zavádění cel, o kterém před americkými volbami hovořil jejich pravděpodobný vítěz Donald Trump. Za riziko predikce označuje také problémy německé ekonomiky, na kterou je Česko silně napojené. I s ohledem na tato rizika nicméně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládaný hospodářský růst 2,5 procenta v příštím roce jako realistický.
Ve střednědobém výhledu ministerstvo předpokládá, že se podaří vyšší tempo ekonomického růstu zachovat. "V letech 2026 a 2027 očekáváme stabilní růst 2,6 procenta," řekl novinářům Stanjura.
Trh práce zůstane letos i v příštím roce podle predikce mírně přehřátý. Nezaměstnanost podle metodiky ČSÚ letos zůstane na loňské úrovni 2,6 procenta, v příštím roce se o 0,1 procentního bodu sníží. Objem mezd a platů se letos zvýší o 6,2 procenta, v příštím roce o 6,3 procenta. S ohledem na inflaci by to mělo znamenat letos i příští rok zhruba čtyřprocentní růst reálných výdělků.
Ministerstvo financí je první institucí, která zveřejnila svou podzimní ekonomickou prognózu. Ve čtvrtek zveřejní svou predikci Česká národní banka (ČNB).