Evropské záchranné programy aerolinkám by mohly předznamenávat ještě něco jiného než někdy kontroverzní ochotu pomoci koronakrizí těžce zkoušenému sektoru. Vlády totiž svoje programy spojují s požadavky na ochranu životního prostředí. Pro zákazníky by tyto požadavky mohly mít ještě jeden důsledek: Méně možností na výběr a dražší cesty vzduchem, napsala agentura Bloomberg.
Možná nejradikálnější kroky podniká Rakousko. Země finančně pomůže Austrian Airlines, místní divizi německé Deutsche . Státní pomoc je v hodnotě 450 milionů eur, dalších 150 milionů eur aerolinky v rámci dohody obdrží od Lufthansy. Vláda ale také zavede minimální poplatek 40 EUR, aby zamezila zbytnému cestování vzduchem, a u letů kratších než 350 kilometrů zvedne poplatky na 30 EUR. Austrian Airlines kromě toho plánují nahradit lety do míst, která jsou vzdálena méně než tři hodiny cesty vlakem od vídeňského letiště, vlakovým spojením.
“Je dobré skoncovat s věcmi, které jednoduše nedávají smysl, třeba s příliš levnými letenkami,” prohlásil v pondělí generální ředitel Lufthansy Carsten Spohr. “Nedává to smysl ekologicky ani ekonomicky. V tomto ohledu si dokážu představit zavést tyto změny u jiných evropských destinací.”
Redukovat lety na krátké vzdálenosti se chystá také Francie. Po aerolinkách Air France tak v rámci balíku pomoci za 7 miliard eur požaduje, aby osekaly domácí služby o 40 %. Paříž by z Air France chtěla mít nejzelenější aerolinky na světě, čehož chce kromě osekání domácích letů dosáhnout i náhradou leteckého spojení za vlakové spojení mezi městy, která jsou od sebe 2,5 hodiny cesty. Ani takovéto kroky ale nestačí Greenpeace France, která je v úterý označila za vágní a vybídla k ještě většímu sesekání letů. Emise oxidu uhličitého by se podle současných návrhů snížily jenom o 6,6 %, tvrdí také.
Nizozemsko by si mezitím mohlo dupnout na KLM, sesterskou firmu Air France, a spojit ekologické požadavky se svým finančním balíkem. KLM tak možná muset omezit emise CO2 a noční lety.
Pro nízkonákladové aerolinie, které bývají ziskovější než ty standardní a které obdržely mnohem menší státní podporu, by takovéto prvky zelené agendy mohly vyvolat ještě větší hořkost. Největší evropské nízkonákladovky Ryanair Holdings a východoevropská jednička Wizz Air už záchranným programům vytýkají, že by mohly narušit hospodářskou soutěž na roky dopředu. Německá se takovýmto podmínkám ve svém balíku pomoci vyhnula.
Wizz Air podle Bloombergu v úterý uvedly, že o žádném požadavku na minimální cenu letenek nevědí, “odmítají ale jakékoli rozhodnutí”, které podrývá svobodnou tvorbu cen a principy EU týkající se volného pohybu služeb, lidí, zboží a kapitálu.
Nad možným zpochybněním základních principů EU se pozastavila také divize Ryanairu Lauda, což jsou nízkonákladovky fungující v Rakousku. I tato firma restrikce letenek odmítá.
Co by tedy mohlo znamenat postupné odstraňování krátkých letů v Rakousku? Země se chce zaměřit na takové vzdálenosti, které je možné překonat vlakem za tři hodiny. Skončit by tak mohly lety Vídeň – Salcburk, a až budou někdy v této dekádě hotové nové železniční tunely, tak I lety z Vídně do Grazu a Klagenfurtu.
Rakousko, kde jsou Zelení partnerem v koaliční vládě, také plánuje dojednat klimatickou dohodu s německou Lufthansou. Cílem je dosáhnout dalšího snížení uhlíkových emisí a hluku. Podle generálního ředitele Lufthansy Spohra však bude možné starší letadla nahradit, až si to Austrian Airlines budou moci dovolit.
Zdroj: Bloomberg