Jako nepříliš svižný restart lze zhodnotit výsledky z české ekonomiky za květen, které byly zveřejněny včera. Průmysl si sice připsal oproti nejhoršímu měsíci roku – dubnu – necelých 14 %, avšak v meziročním vyjádření stále ztrácel téměř 26 %. Ještě hůře na tom byl automobilový průmysl, jehož produkce v době, kdy se rozjížděla výroba všech tří automobilek, byla ve srovnání s loňském květnem zhruba poloviční. A přibližně o polovinu nižší byly i nové zakázky pro tento u nás nejvýznamnější průmysl. A právě nové objednávky v tuto chvíli představují největší riziko pro průmysl jako takový, protože poté, co dokončí ty stávající, bude stát před otázkou, co dál.
Bez ohledu na délku kurzarbeitu vyhlídky českého průmyslu stojí a padají s poptávkou, zejména tou zahraniční. A ta třeba v případě automobilů nevypadá vzhledem k pravděpodobným investičním škrtům firem i opatrnějšímu utrácení domácností úplně nejlépe. Navíc tentokrát nemůže spoléhat ani na státní podporu v podobě německého šrotovného, které míří na nové „zelené“ modely. Stejně nepřesvědčivě jako výsledky českého průmyslu můžeme hodnotit i ty německé, které přišly rovněž na řadu včera ráno, nebo statistiky nových zakázek z pondělí. Potvrzuje se tak to, co už trochu vyplývalo z průzkumů, a sice že za zvýšeným optimismem (ať už jde o Ifo nebo PMI) netřeba hledat pouze znovu rozběhnuté výrobní linky nebo plnící se zakázkové knihy, ale především velká očekávání od příštích měsíců. Ať už podpořená návratem zahraniční poptávky nebo předpokládaným velkým rozpočtovým impulsem.
Zatímco v případě průmyslu už můžeme hovořit o určitém odrazu od pomyslného dna, v případě stavebnictví, které utrpělo v době koronaviru nesrovnatelně menší šrámy, se zatím restart až tak nepovedl. Produkce pokleslo v meziročním i meziměsíčním srovnání, nicméně šlo především o výpadek na straně menších firem a živnostníků. Recese nicméně má sílu do dalšího vývoje stavebnictví silně zasáhnout, ať už v důsledku investičních škrtů firem a municipalit nebo obratu dosavadních trendů na komerčním realitním trhu. Jasnější náznaky případných změn budou patrné až z nových zakázek, které budou k dispozici až za měsíc. V každém případě ještě dnes uvidíme, jak se po „rozvolňování“ začalo dařit maloobchodu nebo restauracím a hotelům. Jak hutný byl restart v této části služeb, se totiž nedá snad ani nijak odpovědně odhadnout. Jedinou jistotou až do zveřejnění výsledků tak bude v podstatě jistá vítězná pozice internetových obchodů.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna se v průběhu včerejšího obchodování pohybovala v úzkém pásmu okolo hranice 26,70 EUR/CZK. Nová domácí čísla potvrzující opatrný restart ekonomiky po začátku rozvolňování restriktivních opatření ji nechala zcela chladnou. Číslem, které by mohlo mít ambici na korunu či sazby zapůsobit, bude až červnová inflace, která přijde na řadu v pátek. Ukáže totiž, v jaké míře se naplňuje aktuální prognóza ČNB, podle které by už centrální banka neměla dál snižovat svoji základní úrokovou sazbu. Dluhopisový trh dnes čekají dvě emise delších bondů (sedmiletý a jedenáctiletý) v maximální hodnotě 5 mld. korun. MF tak bude dál pokračovat v budování likviditního valu, který bude nakonec využit na financování letošního plánovaného půl biliónového schodku státního rozpočtu.
Zahraniční forex
Nárůst averze vůči riziku, který reflektuje nespokojenost trhů s vývojem epidemie, pomohl globálně dolaru. Americké měně se přitom daří navzdory tomu, že epidemiologická situace je v USA tristní (včera +55 tisíc nových COVID případů).
Zhoršení globálního sentimentu rovněž pociťují regionální měny zlotý a forint. Za jejich depreciací mohou stát i lokální faktory - zlotý může být nervózní z prezidentských voleb a forint z dnešních inflačních dat, jež mohou dát MNB záminku k dalšímu snížení sazeb.
Ropa
Pozoruhodně stabilní zůstává nadále cena ropy Brent, která je od počátku července přikována k hranici 43 dolarů za barel. Překvapivý nárůst zásob ve Spojených státech, jenž včera reportoval API, trh příliš nerozhodil, neboť ten budou zajímat především dnešní oficiální čísla k zásobám z dílny EIA.
Právě americký agentura včera publikovala aktualizovaný výhled na ropný trh, ve kterém mírně korigovala odhad poklesu globální poptávky po ropě v tomto roce (z -8,34 na -8,15 mil. barelů denně). Nejdůležitějším závěrem EIA je nad očekávání rychle probíhající rebalancování trhu. Zatímco ještě v dubnu byla tržní bilance v historicky nevídaném přebytku 21 mil. barelů denně, již v červnu EIA odhaduje, že se trh octil v deficitu, a to na pozadí oživení ropné poptávky a produkčních škrtů OPEC+.
Akcie
Úterní obchodní den v USA byl od samého začátku negativní, ovšem výrazný propad se dostavil až v samém závěru seance. Zpočátku dne se poměrně dobře dařilo technologiím, ale i ty nakonec zčervenaly (Apple -0,2 %, Alphabet -0,7 %, Amazon -1,9 %, Microsoft -1,2 %, Intel -2,1 %). Nejhůře si ale vedl energetický sektor (Halliburton -4,8 %, Exxon Mobile -2,6 %, Chevron -2,6 %). Bankovní sektor zažil rovněž špatný den (Bank of America -2,8 %, Goldman Sachs -3,9 %, Mastercard -1,9 %). Za zmínku stál další růst akcií Tesla (+1,3 %).