Zadlužení Německa kvůli zvládnutí koronavirové krize dosáhne 80 procent hrubého domácího produktu (HDP). Dnes to na hospodářské konferenci východoněmeckých spolkových zemí prohlásil ministr financí Olaf Scholz. Jen letos se očekává, že poměr zadlužení vůči výkonu ekonomiky vzroste z loňských 60 na 75 procent.
"Dostaneme se pravděpodobně na úroveň, na které jsme byli i minule," řekl Scholz v porovnání nynější situace s finanční krizí v roce 2009.
Německo v reakci na uzavírku ekonomiky kvůli koronaviru přijalo řadu finančně náročných opatření, aby dopady krize zmírnilo. Například na půl roku snížilo daň z přidané hodnoty, rozhodlo se poskytnout rodinám jednorázový příspěvek 300 eur (zhruba 8000 Kč) na každé dítě či ochranným opatřením známým jako kurzarbeit dotuje v řádech desítek miliard eur (stovky miliard korun) udržení zaměstnanosti.
V červenci Spolkový sněm schválil úpravu letošního státního rozpočtu, což umožní zvýšit zadlužení Německa o rekordních 218 miliard eur (5,9 bilionu korun). Podíl německého dluhu HDP by tak měl letos v důsledku nových půjček a slabšího výkonu ekonomiky stoupnout na 75,25 procenta z necelých 60 procent v loňském roce.
Scholz, který opakovaně varoval, že záchranná opatření budou nákladná, chce ve středu představit návrh rozpočtu na příští rok a také finanční plán do roku 2024. Spekuluje se, že rozpočet v příštím roce zvýší německé zadlužení o zhruba sto miliard eur.