Série měkkých dat po pondělních PMI pokračovala i včera, kdy přišly na řadu české sentimenty a německé Ifo. I tentokrát se ukázalo, že podnikatelský sektor pociťuje negativní důsledky podzimní vlny pandemie, nicméně v menší míře než v průběhu té jarní. Průmysl jako nejsilnější tuzemské odvětví vykazuje poměrně silnou míru rezistence a vyhnul se velkým odstávkám, ke kterým ho na jaře dotlačil i rozpad dodavatelských řetězců. Tentokrát se sice musí rovněž vyrovnávat s nedostatkem pracovníků způsobeným karanténami, avšak bez velkých odstávek jede dál. Umožňuje mu to jednak stávající zásoba zakázek i solidní poptávka, která však podle očekávání firem bude v nejbližších měsících slábnout.
Když se však podíváme na rozsah předpokládaného útlumu zakázek, ani ten nevypadá tak dramaticky jako na jaře. Dokonce i v případě dalšího vývoje zaměstnanosti to vypadá na zmírňování aktuální vlny propouštění. Ve stavebnictví, které se doposud těšilo velké zásobě zakázek a jeho hlavním problémem tak byl spíš nedostatek pracovníků, se situace mění. Stavební firmy jsou, pokud jde o očekávanou poptávku, skeptičtější než v tragickém druhém čtvrtletí. Naproti tomu nepřekvapivě negativně vyznívá nálada ve službách, které jsou opět pandemií a restrikcemi s ní spojených postiženy nejvíce. Firmy jsou zde skeptické, pokud jde o nejbližší měsíce z pohledu očekávané poptávky i zaměstnanosti. Největšímu pesimismu však tentokrát nepodléhá ani tak podnikatelský sektor, jako spotřebitelé. Jejich nálada je téměř tak špatná jako na jaře a zhoršují ji především obavy z nezaměstnanosti.Ty se zatím na první pohled nenaplňují, avšak za nízkými počty lidí bez práce můžeme zatím hledat jednak tzv. Kurzarbeit, respektive jeho českou modifikaci Antiviru, a velké přesuny lidí do sféry spojené s e-commerce. Jak silný je tento faktor však teprve ukážou až zpožděná čísla.
Horší nálady v podnikatelském sektoru hlásí tentokrát i Německo, kde se index Ifo zhoršil v důsledku slabších očekávání firem v průmyslu, stavebnictví i ve službách. Při bližším pohledu je však i tam vidět kontrast mezi průmyslem a zbytkem ekonomiky, neboť i přes své zhoršení je nálada v průmyslu stále poměrně vysoko s tím, že firmy se firmy dál mohou těšit z nových zakázek, které jen nerostou tak rychle jako v předchozích měsících. Takže jak pro českou, tak i pro německou ekonomiku platí, že poslední kvartál bude slabý, avšak zdaleka nebude tak slabý, jako ten druhý.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna si v průběhu včerejška připsala vůči euru skoro půl procenta a dostala se až na dohled hranice 26,10 EUR/CZK. Dál se veze na vlně pozitivních očekávání konce druhé vlny pandemie a vzdaluje se tak od nejnovější prognózy ČNB. Tentokrát už je o zhruba 4 % silnější, než pro čtvrtý kvartál předpokládala centrální banka, a tak výrazně zpřísňuje měnové podmínky, o které se často sama ČNB ve své argumentaci opírá. Včera zveřejněné průzkumy důvěry navíc naznačily, že ekonomika je na tom díky průmyslu lépe než na jaře, takže dopad na HDP nebude ve čtvrtém kvartále tak dramatický. Když k tomu připočteme vyhlídky na brzké uvolnění restrikcí, život se může začít „normalizovat“ už ve velmi blízké době.
Zatímco koruna sílí, nahoru míří dluhopisové výnosy poháněné mj. perspektivou silné poptávky státu na financování budoucích deficitů. S daní z příjmu fyzických osob to sice ještě může dopadnout všelijak, nicméně schodek veřejných financí v příštím roce bude zřejmě ještě horší než ten letošní. Dluhopisový trh se dnes může těšit na další tři emise dlouhých stáních bondů s maximálním objemem devět miliard.
Zahraniční forex
Poměrně absurdní kombinace růstu rizikových aktiv a růstu nově nakažených v USA (včera zde na COVID zemřelo 2194 lidí) tlačí eurodolar výše. Nic na tom nemění ani velmi slabá evropská čísla, jakým byl například včera zveřejněný německý index Ifo.
Dnes budou ve americké makro události - konkrétně data za říjnové příjmy a výdaje domácností a večer přijde na řadu zápis z posledního jednání Fedu.