Země Evropské unie mohou dočasně zmírnit dopady rychlého růstu cen energií finanční podporou či daňovými úlevami pro nejvíce zasažené obyvatele. Vlády mohou pomoci také firmám, nesmějí ale porušit unijní pravidla o státní podpoře. Navrhla to dnes Evropská komise (EK), a to v reakci na žádosti skupiny zemí včetně České republiky o společná opatření proti zdražování energií. Komise zmínila i některé dlouhodobější kroky, včetně možného společného nákupu plynu či rozšíření kapacity pro jeho ukládání. Další zásadní požadavky států, jako je reforma trhu s elektřinou či regulace cen emisních povolenek, však unijní exekutiva nevyslyšela.
Další kroky mezitím na domácí půdě projednává dosluhující premiér Česka Andrej Babiš. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) by podle něj měl v pondělí vládě předložit návrh kompenzace vysokých cen energií pro 4,3 milionu domácností. Kabinet by jim měl odpustit poplatky na obnovitelné zdroje energie, činit by to mělo necelých 1500 korun na domácnost na rok. Energetický regulační úřad (ERÚ) mezitím premiér vybídl vybídl, aby zvážil zastropování cen u dodavatelů energií, kteří se budou starat o zákazníky končící skupiny Bohemia Energy.
Několikanásobný meziroční růst cen plynu či elektřiny přiměl v posledních týdnech státy jako Francie či Itálie k zásahům, které mají snížit okamžitý dopad zdražování na obyvatele. Například vláda v Paříži slibuje podporu chudším domácnostem a chystá daňová omezení.
Podle Evropské komise jsou takové kroky v pořádku, pokud jsou dočasné a zacílené na domácnosti ohrožené energetickou chudobou. Státy mohou podle EK své obyvatele podpořit například penězi z prodeje emisních povolenek, jejichž ceny rovněž šplhají nebývale vysoko. Za prvních devět měsíců letošního roku mají díky tomu členské země k dispozici o 10,8 miliardy eur (270 miliard Kč) navíc proti stejnému období loňska.
"Tato opatření by měla jít snadno upravit na jaře, kdy očekáváme stabilizaci současné situace," uvedla unijní exekutiva.
Úplné zrušení daně z přidané hodnoty (DPH) na elektřinu, jak to zvažuje končící česká vláda, ale komise nepodpořila. Praha by v případě jeho uplatnění porušila daňová pravidla jednotného unijního trhu, za což by jí hrozil postih.
Babiš dnes ale uvedl, že stále chce i snížit DPH na energie z 21 procent na nulu. "Chci, aby vláda zákon projednala a aby ho poslala do Sněmovny," řekl.
Brusel nepočítá ani s dalším požadavkem, který se na unijní úrovni snaží prosadit český premiér Andrej Babiš. Dnešní návrh nijak nezmiňuje případnou regulaci cen emisních povolenek, jejichž vliv na zdražování energií je podle komise jen okrajový.
Mezi dlouhodobějšími návrhy se neobjevuje ani reforma trhu s elektřinou. Její cena se podle pravidel unijního trhu počítá z momentálně velmi vysoké ceny plynu, což chtěla změnit hlavně Francie. Stejně jako stanovení maximální ceny emisních povolenek ale tento nápad nemá podporu výrazné části členských zemí. Komise pouze hodlá lépe dohlížet na uhlíkový trh a prověřit případné praktiky porušující konkurenční pravidla na trhu s energiemi.
Unijní exekutiva chce také prozkoumat možný přínos případného dobrovolného zapojení členských zemí do společných nákupů plynu. To by mohlo vylepšit jejich pozici například při dohadování o nákupu ruského zemního plynu. Komise chce také pracovat na rozšíření současných kapacit skladování plynu v EU, které stačí pokrýt 20 procent roční spotřeby.
Komise odmítla tvrzení některých zemí jako Maďarsko, že současný nárůst cen energie z velké části způsobil přechod k obnovitelným zdrojům, který v příštích letech hodlá unie ještě urychlit.
"Současná situace je výjimečná a společný trh s energiemi nám dobře sloužil posledních 20 let. Ale musíme mít jistotu, že tomu tak bude i nadále, při naplňování Zelené dohody pro Evropu, posilování naší energetické nezávislosti a dosahování našich klimatických cílů," řekla dnes s odkazem na plán cesty k čistým energiím eurokomisařka Kadri Simsonová.
Mezi doporučení komise proto patří také zvýšení investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů, která může v dlouhodobější perspektivě omezit závislost EU na ruském plynu a jeho cenách.