Růst spotřebitelských cen šel v září především na vrub vyšším nákladům na bydlení. Do inflace se začíná pomalu propisovat zdražování elektrické energie, nicméně stále rostou i další náklady na bydlení, včetně například údržby. Dražší byly v září opět i pohonné hmoty nebo cigarety. Levnější byly podle očekávání dovolené, jejichž ceny na konci sezóny obvykle klesají.
V mnohem zajímavějším meziročním srovnání se inflace dostala na 4,9 % a výrazně se tak odchýlila od horní hranice tolerančního pásma ČNB. Hlavním důvodem letošní inflace zůstávají stále vyšší náklady na bydlení, které odrážejí nejenom rostoucí ceny bytů, ale i náklady na jejich údržbu a provoz. Na podzim do nich ještě v mnohem větší míře promluví ceny energií, takže jejich drtivý dopad domácnosti teprve ještě pocítí.
Za vyšší inflací můžeme rovněž hledat stále nákladnější dopravu v podobě zdražujících pohonných hmot a samotných automobilů. V případě PHM jde jednoznačně o reakci na vysoké ceny ropy a jejích derivátů na zahraničních trzích, v případě automobilů jde zase o reakci na rostoucí ceny vstupů a zvyšování regulatorních požadavků, které musí nové vozy (jichž je navíc nedostatek) splňovat.
Inflace se přibližuje pětiprocentní hranici
Inflace je v ČR podobně jako v dalších evropských zemích na vzestupu především v důsledku šponování cen na komoditních trzích, nefungující a navíc neustále zdražující mezinárodní dopravě a v neposlední řadě i v důsledku napjatého realitního trhu. Ve srovnání s eurozónou vypadá místní inflace skoro děsivě, avšak nesmíme zapomínat na fakt, že na rozdíl od té evropské se do české inflace započítávají ceny bytů a dalších nákladů s nimi spojených.
Co čekat dál? Inflace s největší pravděpodobností brzy zdolá hranici pěti procent a kulminovat by mohla na zhruba 5,5 %. Velkou nejistotu v tuto chvíli představují nové ceníky energetických, plynárenských a teplárenských společností, které budou reflektovat dění na trzích s komoditami a emisními povolenkami. Z pohledu bydlení české domácnosti čeká opravdu drahá zima.