Míra nezaměstnanosti v Evropské unii podle sezonně přepočtených údajů v říjnu zůstala na 6,7 procenta. Nejnižší je i nadále v České republice, kde činila 2,6 procenta, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny se nezaměstnanost o desetinu procentního bodu snížila a dosáhla 7,3 procenta.
Situace je nepatrně příznivější ve srovnání s loňským říjnem, kdy už na ekonomiku doléhala pandemie. V EU tehdy nezaměstnanost činila 7,5 procenta, zatímco v eurozóně 8,4 procenta.
Eurostat odhaduje, že letos v říjnu bylo v celé unii bez práce 14,312 milionu lidí, z čehož 12,045 milionu připadá na eurozónu. Proti září počet nezaměstnaných v EU klesl o 77.000 a v zemích platících eurem asi o 64.000. Pokles proti loňskému říjnu pak v EU činí 1,650 milionu a v eurozóně 1,564 milionu.
Mírně se snižuje i nezaměstnanost mezi mladými lidmi do 25 let. V celé EU klesla na 15,9 ze zářijové hodnoty 16 procent, v eurozóně se pak snížila z 16,1 rovněž na 15,9 procenta. Celkem bylo v EU bez práce 2,905 milionu mladých, z toho v eurozóně 2,367 milionu. Proti loňskému říjnu se počet nezaměstnaných mezi mladými v obou hospodářských blocích snížil zhruba o 165.000.
Ze zemí, které už data za říjen zveřejnily, mělo nejvyšší nezaměstnanost Španělsko, kde činila 14,5 procenta. Následovalo Řecko s nezaměstnaností 12,9 procenta a Itálie, kde míra nezaměstnanosti vystoupila na 9,4 procenta.
Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v říjnu klesla na 3,4 procenta ze zářijové hodnoty 3,5 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.