Vláda bude podle vicepremiéra Víta Rakušana hledat separátní kroky, které by doprovodily sankce EU proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Rakušan to dnes bez bližších podrobností řekl senátorům na jejich mimořádném zasedání, na kterém má horní komora ruskou agresi odsoudit a podpořit protiruské sankce. Rakušan navrhne vládě uvolnit 1,5 miliardy korun na řešení nové uprchlické krize, v první vlně počítá s přijetím kolem 5000 Ukrajinců. Ministryně obrany Jana Černochová předloží vládě návrh, podle něhož bude možné vyslat české vojenské pohotovostní síly kamkoli na území NATO. Ministři Gazdík či Bartoš jsou zklamaní z rozsahu unijních sankcí vůči Rusku. Reakce by měla být tvrdší, míní. Bek doufá, že se ostřejší sankce podaří prosadit.
Vláda Petra Fialy má dnes na programu mimořádné jednání k situaci na Ukrajině. Projednávat by měla například posun do druhé úrovně čtyřstupňového systému ministerstva vnitra podle intenzity pomoci možným uprchlíkům z Ukrajiny. Schválit by měla i uvolnění více než 300 milionů korun na humanitární pomoc Ukrajině.
Česko podle Rakušana podporuje co nejráznější postup proti Rusku, nezapomíná ani na boj s dezinformačními weby. Neměly by se opakovat chyby z minulosti. "Mentalita diktátorů a totalitně uvažujících lidí se nemění, nemění se ani jejich argumentace," uvedl vicepremiér a ministr vnitra. Podotkl, že ruský prezident Vladimir Putin obhajuje útok na Ukrajinu snahou ochránit ruské občany, přičemž ve 30. letech nacistický vůdce Adolf Hitler obhajoval obsazení československého pohraničí potřebou ochránit sudetské Němce. Putinovy "územní a mocenské choutky" by vedly k uspořádání Evropy v době před rozšířením NATO o evropské postsocialistické státy včetně ČR.
Černochová uvedla, že se Putin se chová jako bandita a terorista. Zopakovala, že Česko je připraveno vyslat celkem 580 vojáků do aliančních sil velmi rychlé reakce na východním křídle NATO. "Naším cílem není situaci eskalovat, nejsme žádní váleční štváči. Pokud ale nezastavíme Putina teď, můžeme i my čelit ruské rozpínavosti," uvedla. Podle ní se Putin chová jako terorista a reakce Západu musí být co nejsilnější.
"Vladimir Putin válku, již nesmyslně rozpoutal, prohraje," řekl senátorům ministr zahraničí Jan Lipavský. Kreml se podle něj vrátil k imperiální rozpínavé politice Sovětského svazu. Ruský útok na Ukrajinu je podle ministra útokem proti svobodě a demokracii a nově přijaté protiruské sankce Putinovi jasně ukážou, že jsou jeho kroky nepřijatelné. Lipavský také uvedl, že se chystají kroky proti aktivitám ruských tajných služeb.
Ministři Pirátů a STAN by upřednostnili širší unijní sankce vůči Rusku
Ministři koaličních Pirátů a Starostů a nezávislých Ivan Bartoš, Petr Gazdík či Mikuláš Bek jsou zklamaní z rozsahu sankcí vůči Rusku, které v noci na dnešek odsouhlasili na mimořádném summitu lídři zemí Evropské unie. Před dnešním jednáním kabinetu novinářům řekli, že reakce na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu by podle nich měla být tvrdší. Ministr pro evropské záležitosti Bek doufá, že se ostřejší sankce podaří prosadit.
Sankce mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení schůzky v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že prosazoval maximální možnou míru sankcí.
Ministra školství Gazdíka dohoda zklamala. "Možná jsou to historicky nejpřísnější sankce, ale že by byly schopné zastavit (ruského prezidenta) Vladimira Putina, to si nemyslím," řekl. Kvůli odporu některých zemí jako Německo či Itálie nezískal potřebnou jednomyslnou podporu návrh na vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. "Postoj Německa a Itálie mě mrzí," doplnil Gazdík.
Bek podle vývoje vyjednávání tušil, že se Německo a další země k tvrdším sankcím nepodaří přesvědčit. "Věřím, že tlak veřejného mínění a médií třeba změní postoj německé vlády v nadcházejících dnech," uvedl. Média přímo na Ukrajině podle něj dělají velkou službu, protože můžou tamní dění přiblížit i v těch zemích EU, pro které je jinak Ukrajina geograficky vzdálenější. "Věřím, že se podaří, byť se zpožděním, prosadit ostřejší sankce," míní.
Prioritou českého předsednictví v EU v druhé polovině letošního roku by podle Beka mělo kvůli aktuální situaci být ukončení energetické závislosti na Rusku. "Ukázala se jako zcela fatální okolnost, která ovlivňuje rychlost naší reakce a zdrženlivost některých zemí," uvedl. Ukončení závislosti považuje za reálné, byť v různých oblastech různým tempem. "Čeká nás velká debata o tom, jak diverzifikovat zdroje energií," doplnil.
Unie měla postupovat ostřeji i podle ministra pro místní rozvoj Bartoše. "Ruská armáda překročila hranice suverénního státu a boje se už přesunuly i na předměstí. Myslím, že reakce států demokratických zemí v NATO i EU by měla být přísnější. Izolace je důležitá, je potřeba říci jasné ne Putinovu režimu," doplnil.
Kabinet bude dnes diskutovat o pomoci Ukrajině, ale i o tuzemských opatřeních, která na ruskou agresi zareagují. "Cílem je Ukrajině co nejdřív pomoci a samozřejmě dát najevo náš nesouhlas s ruskou agresí v podobě konkrétních kroků," řekl novinářům ministr dopravy Martin Kupka. Podle Beka se vláda zřejmě před středeční řádnou schůzí sejde mimořádně ještě jednou, patrně v pondělí.