Bankovní rada České národní banky se na svém dnešním pravidelném jednání zabývala mimo jiné i dopady válečného konfliktu na Ukrajině na českou ekonomiku. Česká národní banka tuto situaci detailně sleduje a průběžně vyhodnocuje. Vzhledem k tomu, že se jedná o neekonomický šok, jehož další vývoj je těžko odhadnutelný, je předčasné dělat závěry ohledně dlouhodobějších dopadů do domácí ekonomiky, inflace či budoucího nastavení měnové politiky.
Již nyní lze však očekávat, že přímý dopad na domácí ekonomický růst, který vyplývá z obchodních vazeb na Rusko a Ukrajinu, bude omezený. Důvodem je jejich velmi nízký podíl na vývozu zboží a služeb z ČR (v případě Ruska 2,3 % a v případě Ukrajiny 1 %). Krátkodobě lze nicméně předpokládat celkově proinflační dopady konfliktu zejména prostřednictvím vyšších cen ropy, zemního plynu a zprostředkovaně i dalších energií. Stejným směrem bude na cenovou hladinu krátkodobě působit kurz koruny, který je ve srovnání s předpoklady zimní prognózy aktuálně slabší.
Nové informace a výhledy vývoje světové ekonomiky,
komodit, měnových kurzů apod. budou zohledněny v aktualizaci zimní prognózy ČNB, kterou bankovní rada projedná na měnovém zasedání 31. března 2022.
ČNB disponuje dostatečnou škálou nástrojů, které může použít, pokud by bylo nutné stabilizovat finanční či
devizový trh. V rámci režimu řízeného plovoucího kurzu je ČNB připravena kdykoliv reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by vedly k narušení hladkého fungování devizového či finančního trhu nebo které by ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu v České republice. ČNB má pro plnění svých měnověpolitických cílů a dalších úkolů dostatečné devizové rezervy.
Zdroj: ČNB