Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali na zasedání bankovní rady ve čtvrtek 31. března opět její členové Aleš Michl a Oldřich Dědek. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Pro sazby beze změny hlasovali Michl a Dědek již na zasedání v září, v listopadu, v prosinci i v únoru. Sazby rada ČNB zvyšuje kvůli rostoucí inflaci.
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty zimní prognózy jako znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. To proti stávající prognóze podle ní vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu. Za významný zdroj domácího cenového růstu většina členů bankovní rady nadále považuje silnou domácí poptávku podporovanou dlouhodobě přehřátým trhem práce.
Na tyto domácí inflační tlaky, které nepolevují, musí měnová politika aktivně reagovat. S tím souhlasili Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda a Tomáš Holub. Výrazně však narůstají i nákladové tlaky z vnějšího prostředí. Ty zahrnují zejména prudký růst cen energií a komodit.
Dědek a Michl společně uvedli, že vypuknutí války na Ukrajině představuje strukturální zlom, který ještě více problematizuje politiku razantního zvyšování úrokových sazeb. Dominantně nákladový charakter současné inflace nově umocněný válečným konfliktem bude podle nich nadále znemožňovat její krocení prostřednictvím úrokových sazeb. Současně bude zvyšování úrokových sazeb prohlubovat pokles hospodářského výkonu.
Panovala shoda, že ekonomické důsledky válečného konfliktu a hospodářské sankce vůči Rusku budou mít stagflační charakter. Klíčovou otázkou podle Mory je, do jaké míry bude zpomalení ekonomického růstu působit autonomně protiinflačně. Připomněl přitom, že dramatický pokles HDP během koronavirové pandemie neměl protiinflační dopad. Benda řekl, že proinflačně mohou působit očekávané dodatečné fiskální výdaje české vlády spojené s příchodem uprchlíků. Podle Holuba se napětí na tuzemském trhu práce může částečně zmírnit efektem dodatečné pracovní síly v podobě válečných uprchlíků, byť selektivně jen v některých odvětvích.
Část diskuze bankovní rady se zaměřila na vývoj kurzu. Zaznělo, že intervence ČNB na devizovém trhu proti rychlému oslabování koruny po vypuknutí války na Ukrajině splnily svoji roli a nyní již nějakou dobu nebyly potřeba. Bankovní rada proto po diskuzi rozhodla obnovit aktivity ČNB v rámci programu odprodeje části výnosů z devizových rezerv, který byl po dobu její intervenční aktivity na devizovém trhu pozastaven.
Zároveň debatovala o možném využití devizového kurzu při snaze o zkrocení inflace. Zatímco guvernér ČNB Rusnok kurzový kanál podporoval, protože pouze kanál úrokových sazeb by podle něj nemusel snížit inflaci dostatečně rychle. Ostatní členové rady se klonili pouze k využití nástroje úrokových sazeb.