Evropská unie dnes přijala pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Na jeho základě od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí, které pro režim prezidenta Vladimira Putina představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně. Na sankční seznam přibude 217 ruských činitelů a oligarchů a 18 subjektů. Jsou mezi nimi lidé blízcí Kremlu či představitelé samozvaných republik na východě Ukrajiny.
Evropský blok také výrazně omezí možnosti dovozu zboží ruskou lodní či silniční dopravou. Kromě toho zcela zmrazí styky se čtveřicí ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB.
"Cílem našich sankcí je zastavit bezohledné, nehumánní a agresivní chování ruských jednotek a dát lidem rozhodujícím v Kremlu jasně najevo, že za svou nelegální agresi draze zaplatí," uvedl ke schválení balíku opatření šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který je nyní s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a slovenským premiérem Eduardem Hegerem na cestě do Kyjeva. Postihy podle něj sedmadvacítka iniciovala v reakci na "zvěrstva spáchaná ruskými vojenskými silami v Buči a dalších místech okupovaných Ruskem", kde se po jejich odchodu našly stovky těl mnohdy spoutaných civilistů v masových hrobech.
Unijní státy se dohodly, že nebudou uzavírat nové smlouvy na nákup ruského uhlí a stávající kontrakty ukončí nejpozději čtyři měsíce od chvíle, kdy sankce vstoupí v platnost. To se stane jejich zveřejněním v oficiálním věstníku EU, které se očekává během dnešního odpoledne.
Podle americké banky poškodí evropský plán zakázat dovoz ruské ropy nejvíce evropské trhy s energiemi, protože státy budou muset za dodávky platit jinde. Rusko si kupce pro svoje uhlí asi dokáže obstarat. Evropa se ale bude muset obrátit na dodávky z JAR, Austrálie a USA. Trh s uhlím je ale už nyní napjatý a evropské hledání uhlí zvedne jeho cenu.
Evropa spoléhá ze skoro 50 procent na ruských dodávkách uhlí. Nejzranitelnějšími státy jsou Německo, Nizozemsko a Polsko a vysoká míra závilost by některé státy mohla přimět k tomu používat ještě více zemního plynu, což by mohlo obratem ještě prohloubit energetickou krizi v Evropě, napsala ve čtvrtek agentura Bloomberg. Referenční kontrakt na zemní plyn v EU a vývoj jeho ceny ukazuje graf níže:
Spotřeba uhlí v Evropě roky klesala. S nárůstem cen zemního plynu se ale energetické společnosti na severozápadě Evropy otočily k uhlí a začaly ho spalovat místo plynu. Spotřeba plynu se tím podle snížila denně až o 35 miliard kubíků.
Zdroje: Bloomberg, ČTK