Když se bohaté světové demokratické velmoci chystaly vyhlásit nové kolo sankcí proti Rusku, bylo jasné, že nejsnazší řešení jsou nyní vyčerpána. Ohledně dalších kroků však vyvstaly mezi spojenci hluboké rozdíly, napsala agentura Reuters.
Evropská unie v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, zahájenou koncem února, možná poprvé sekne do ruského energetického sektoru, a zakáže dovoz uhlí z Ruska. Členské státy jsou ale rozdělené v tom, zda a jak udeřit na ruský sektor ropy a plynu, tedy odvětví, která mají pro jejich ekonomiky větší význam, upozornila v analýze agentura.
Spojené státy a Británie ve středu oznámily další zpřísnění protiruských sankcí vyvolaných ruskou invazí na Ukrajinu. Washington a Londýn také rozšiřují opatření vůči příslušníkům ruských elit. V USA se na sankční seznam nově dostaly například dospělé děti prezidenta Vladimira Putina. Spojené státy také oznámily, že přeruší veškeré vazby mezi americkým finančním systémem a institucemi Sberbank a Alfa Bank, která je největší soukromou bankou. Británie v koordinaci s USA rovněž zmrazila aktiva Sberbank a navíc i Moskevské kreditní banky. USA mimo to hodlají blokovat kontakty s "klíčovými podniky vlastněnými ruským státem" a rozšiřují seznam sankcionovaných ruských občanů. Kreml ve čtvrtek nové americké sankce, které postihly i dvě dospělé dcery prezidenta Vladimira Putina, odsoudil.
Spojené státy již dříve tento týden také zakázaly Moskvě vyplácet splátky ze státního dluhu penězi uloženými v amerických bankách.
Tyto kroky mohou zhoršit ekonomické strádání Rusů, do ruských příjmů z energií ale tolik promluvit nemusí. A právě tyto příjmy jsou podle amerických analytiků zdrojem síly ruské ekonomiky.
Rusko obstarává zhruba 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii, kterou Mezinárodní agentura pro energii oceňuje na více než 400 milionů dolarů denně. Z Ruska EU získává také třetinu svého ropného dovozu, cirka za 700 milionů dolarů denně. Jak ukazuje graf níže, největším zákazníkem pro ruskou ropu je ale v současnosti Čína:
Země Evropské unie se ve stejný den, kdy USA a Británie oznámily nové kolo restrikcí (ve středu), naopak podle zdroje ČTK napoprvé neshodly na nových sankcích, jejichž pátý balík navrhla Evropská komise. Některé země v čele s Německem prý požadovaly vyjasnění podmínek navrženého embarga na dovoz ruského uhlí. Komise by podle nich měla mimo jiné upřesnit, zda se má zákaz týkat i stávajících kontraktů na nákup uhlí nebo pouze nových smluv. Debata se vedla i o zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech a omezení účasti ruských firem na veřejných zakázkách v EU. Na ostatních částech balíku se prý členové unie shodují.
“Dostali jsme se do bodu, kdy nás to už musí někde zabolet,” tvrdí podle Reuters Benn Steil z analytického střediska Council on Foreign Relations v New Yorku. “Úvodní balíky sankcí byly vymyšlené tak, aby nás na Západě nebolely tolik, jak měly poškodit Rusko.”
Neshody nad uvalením sankcí na ruskou energetiku byly patrné už v pondělí, kdy rakouský ministr financí Magnus Brunner vyjádřil nesouhlas vůči sankcím na ruskou ropu a plyn. Novinářům v Lucemburku podle Reuters sdělil, že takovéto sankce by Rakousko poškodily více než Rusko.
Francouzský prezident Emmanuel Macron přitom o několik hodin předtím uvedl, že zabíjení civilistů v ukrajiném městě Buča ukázalo na nutnost nového kola sankcí vůči Rusku, které by cílilo na uhlí a ropu. Litva v sobotu uvedla, že skončí s dovozem ruskému plynu k uspokojení domácích potřeb, a ukončí “energetické vztahy s agresorem”.
Další kroky
Spojené státy vyvíjely tlak na svoje evropské spojence, aby si kvůli Rusku dovolily utržit nějaké šrámy. Zároveň se ale snaží zajistit, že se koalice proti prezidentu Vladimiru Putinovi nerozpadne. Udržet tuto rovnováhu je ale stále obtížnější.
“Určitým způsobem jsme – na obou stranách Atlantiku – narazili na strop v tom, co je možné učinit snadno a co lze učinit rychle a bez potíží,” uvedl o sankcích Clayton Allen z poradenské společnosti Eurasia Group, zabývající se politickým rizikem.
Aby se posunuly k přísnějšímu kolu sankcí, budou američtí činitelé muset poskytnout evropským zemím určité záruky v tom ohledu, že energetické trhy a dodávky lze stabilizovat a vyvarovat se tím vážné hospodářské újmy, uvedl Allen. Hospodářsky oslabená EU nikomu nepomůže.
“Pokud západní Evropa sklouzne do recese, drasticky to omezí množství podpory, jak morální, tak hmotné, kterou je schopna poskytovat Ukrajině,” uvedl tento expert.
Náměstek americké ministryně financí Wally Adeyemo minulý týden jednal v Londýně, Bruselu, Paříži a Berlíně; podle amerického ministerstva financí diskutoval se seniorními německými vládními činiteli o “způsobech, jak Rusku zvýšit výlohy a zmírnit vedlejší účinky”.
Daniel Tannebaum, který v poradenské společnosti Oliver Wyman vede sekci praxe proti finanční trestné činnosti, ale před nejnovějším kolem protiruských sankcí upozornil, že na sankční seznam amerického ministerstva financí byly sice nově zařazeny desítky ruských firem, “významný” legální obchod mezi Ruskem a Západem ale pořád pokračuje. Netýká se to jenom energií, ale také kovů a obilí.
Podle jednoho z evropských diplomatů, který je zapojený do hovorů o sankcích, se ještě nepodařilo uzavřít některé skuliny. Jsou to třeba probíhající prodeje německých a francouzských firem do Ruska, nebo pokračující hon na luxusní jachty a další aktiva, která si v Evropě zaparkovali ruští oligarchové.
Zástupci států Evropské unie se dnes zatím bezvýsledně dohadují na termínu, od kdy má blok nadobro skoncovat s odběrem ruského uhlí v rámci nového balíku sankcí za ruskou agresi na Ukrajině. Podle diplomatických zdrojů se debata vede o tom, zda má přechodné období pro ukončení stávajících smluv trvat tři nebo více měsíců. Velvyslanci unijních zemí nyní jednání zahájené dopoledne přerušili a sejdou se znovu v 18:00.
Zdroje: Reuters, ČTK