Evropská komise dnes navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu ruského uhlí do Evropské unie. Cílem je také znemožnit lodním a silničním dopravcům z Ruska využívat přístavy a silnice v EU či dále omezit export důležitých produktů, z nichž má ruský režim značné příjmy. Sedmadvacítka také zmrazí obchodování se čtveřicí velkých ruských bank, na něž se dosud nevztahovaly unijní sankce. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.
Rusko je dlouhodobě třetím největším vývozcem uhlí a Evropská unie patří k jeho významných odběratelům. Podle americké vládní energetické agentury EIA vyvezlo loni 237 milionů tun uhlí, největším exportním trhem je Čína, na kterou připadá čtvrtina ruského exportu uhlí, celkový vývoz do zemí EU je pak jen mírně nižší. Podle unijní statistické agentury Eurostat bylo v roce 2020 největším importérem ruského uhlí Německo následované Polskem a Itálií.
Ruské dodávky uhlí obstarávají zhruba polovinu evropského energetického uhlí, které se používá při výrobě elektrické energie, uvedla agetnrua Bloomberg s tím. že roční futures na uhlí dodávané do severozápadní Evropy stouply po spekulacích o novém balíku sankcí až o 7,9 % na 205 USD za tunu.
"Všichni jsme viděli ty strašlivé fotografie z Buče a dalších oblastí, odkud se nedávno stáhly ruské jednotky," připomněla dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová záběry mrtvých těl a masových hrobů ukrajinských civilistů. Režim ruského prezidenta Vladimira Putina podle ní pokračuje v kruté a bezohledné válce a EU musí v této kritické chvíli dále zvýšit tlak na Moskvu.
K dosavadním čtyřem balíkům zaměřeným na omezení zdrojů Putinova režimu proto Brusel navrhuje přidat nová opatření. Zásadním krokem má být podle šéfky unijní exekutivy zákaz dovozu uhlí, který připraví Moskvu o čtyři miliardy eur (98 miliard korun) ročně. Tento krok má na rozdíl od embarga na dovoz ropy či plynu podporu téměř všech unijních zemí včetně Německa. Zatím však není jistý konkrétní termín, kdy by mohl začít platit. Německý ministr hospodářství Robert Habeck v březnu informoval, že Berlín se závislosti na ruském uhlí může zbavit do podzimu.
EU také plánuje zmrazit veškeré transakce a další kontakty se čtveřicí velkých ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB. Tyto banky představují čtvrtinový podíl na ruském bankovním trhu. Unie již sice v minulosti schválila jejich vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT, ale přímé sankce jako Spojené státy či Británie dosud nezavedla.
Nová opatření se mají dotknout například dovozu dřeva či cementu, ale i některých potravin či alkoholu z Ruska. Jeho pokladna by tím měla přijít o dalších 5,5 miliardy eur. Omezen má být vývoz vyspělých technologií jako jsou například některé polovodiče či kvantové počítače, což má zbrzdit ruský technologický pokrok.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell prohlásil, že cílem celého balíku je "dále ochromit Putinovu válečnou mašinerii". Sedmadvacítka podle něj kromě ruské agrese na Ukrajině reaguje také na porušování diplomatických principů ruskými činiteli na ambasádách při EU a v členských zemích. Borrell proto dnes nařídil označit za nežádoucí některé pracovníky ruské diplomatické mise při EU. Jejich počet nespecifikoval, podrobnosti se má dozvědět předvolaný ruský velvyslanec.
Sankce na ropu nebo plyn EU v současnosti podle zdrojů neplánuje, i když tlak na to způsobit Moskvě další hospodářskou újmu je prý velice silný. Členské státy jsou ale ohledně dalších kroků rozděleny. Některé prý vyvíjejí tlak na to, aby z EU vzešel tento týden alespoň signál, že blok o omezení dovážené ropy z Ruska alespoň uvažuje. V pondělí přes 200 europoslanců vyzvalo evropské vlády k úplnému embargu na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí do Evropské unie či odpojení všech ruských bank od bankovního systému SWIFT.
Polský premiér Mateusz Morawiecki už minulý týden oznámil, že jeho země plánuje do konce května ruské uhlí přestat dovážet. Stejně tak velká většina Poláků podle nového průzkumu zastává názor, že Polsko by mělo přestat nakupovat ruskou ropu, plyn a uhlí, a to i v případě, že tento krok bude znamenat růst cen. Pro bojkot dodávek energetických surovin z Ruska se v průzkumu vyslovilo 85,2 procenta respondentů.
Podle zdrojů agentury DPA podporuje německý ministr Habeck v dohledné době zastavení dodávek ruského uhlí do Evropské unie. Ministr již na pondělní tiskové konferenci řekl, že Evropská unie sice zavedla tvrdé sankce proti Rusku, ale v odvetných opatřeních za invazi na Ukrajinu může zajít mnohem dále.
Zdroje: Reuters, Bloomberg, ČTK