Německo loni do sousedních zemí vyvezlo více elektřiny, než dovezlo, a to navzdory energetické krizi v domácím prostředí. Důvodem je větší množství energie z obnovitelných zdrojů a větší poptávka z Francie, napsala agentura Reuters.
Hlavními vývozními destinacemi byly Švýcarsko a Rakousko. Výrazný posun ale nastal v případě Francie, kam Německo vyvezlo více, než dovezlo. Druhá největší ekonomika eurozóny je závislá na jaderné energii, loni ji ale trápily technické problémy reaktorů, které omezovaly výrobu. Stalo se tak, že Francie vyrobila v roce 2022 o 15,1 % méně energie a objem zaostal za vnitrostátní spotřebou o 1 %. Objem exportu z Německa do země galského kohouta se tak meziročně zdvojnásobil.
Data z tradingu ukazují, že sousedé Německa nadále závisejí na přebytečné energii z největší evropské ekonomiky, když nemají dost z vlastních zdrojů.
Německý exportní přebytek vzrostl podle asociace energetického průmyslu BDEW na 27,5 terawatthodin (TWh) ve srovnání s 20,8 TWh před rokem. Německý dovoz elektřiny v roce 2022 konkrétně činil 51 TWh, což bylo o 2,6 % méně než v roce 2021, zatímco export meziročně vzrostl o 7,3 % na 78,5 TWh, což představuje čistý exportní přebytek.
Francie řešila svoji vlastní energetickou krizi a k tomu výpadky v důsledku opožděné údržby a zátěžové koroze. Podle vlády v Paříži už ale problémy tak vážné nejsou.
Německá výroba z obnovitelných zdrojů vzrostla v roce 2022 o 8,5 % na 233,9 TWh, uvedl energetický regulátor. Produkce větrné energie na pevnině se díky silnému větru zvýšila o 12,4 % a na moři o 2,9 %. Produkce solární fotovoltaiky vzrostla v dlouhém a slunečném létě o 18,7 % na 46,6 TWh.
Francie, Švýcarsko a Rakousko meziročně zvýšily dovoz energií z Německa, stejně jako Česká republika, Belgie a Norsko. Nizozemsko, Polsko, Švédsko, Dánsko a Lucembursko dodávky z Německa omezily.
Grafy dovozu a vývozu nicméně plně neodrážejí obchodní aktivity na konvergujícím obchodovaném velkoobchodním trhu. Je to proto, že provozovatelé přenosových soustav organizují přeshraniční toky s ohledem na limity způsobené historickými úzkými hrdly, takže čísla zahrnují čisté tranzitní a odkloněné objemy, takzvané kruhové toky.
Vzorce dovozu ukázaly, že do Německa proudí více nizozemských objemů a objemů ze skandinávských zemí, kde fungují podmořské kabely pro norskou a švédskou energii. Dánsko navíc nabízí pozemní a tranzitní spojení přes Jutský poloostrov. Objemy pocházející mimo jiné ze Švýcarska, Rakouska, Polska loni klesly.
Aby byl nástup harmonizovanějších trhů s elektřinou rychlejší, bylo na konci roku 2020 otevřeno nové propojení mezi Německem a Belgií, které omezilo tranzity přes Nizozemsko. V polovině roku 2021 začalo fungovat nové propojení do Norska, které má usnadnit především export německé větrné a solární energie a dovoz norské energie z vodních elektráren.
Zdroj: Reuters