Nová série takzvaných Twitter Files poukazuje na relativně hlubokou spolupráci mezi Twitterem a americkým Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) a na údajně zmanipulované příspěvky týkající se pandemie covidu-19. Vybrané a okomentované interní dokumenty společnosti sdílejí na twitteru novináři na volné noze, kteří k nim získali přístup od nynějšího majitele, miliardáře Elona Muska. Dokumenty se týkají fungování firmy ve Spojených státech a kauza nemá jednoznačný mezinárodní přesah.
"Mezi lednem 2020 a listopadem 2022 si FBI a bývalý šéf Twitteru pro důvěru a bezpečnost Yoel Roth vyměnili přes 150 emailů", "kontakt Twitteru a FBI byl neustálý a všudypřítomný", to jsou citace z šesté série Twitter Files, kde se skupina novinářů věnuje blízkému vztahu Twitteru a amerických státních orgánů, především FBI a ministerstva obrany.
Twitter Files poprvé vyšly začátkem loňského prosince. Šestice jejich autorů od té doby publikovala, podle domluvy s Muskem vždy nejprve na svých twitterových účtech, už 14 dílů odhalení, která stojí převážně na interní korespondenci zaměstnanců firmy z doby, kdy ji Musk ještě nevlastnil. Prvních pět twitterových vláken se týkalo procesu blokování účtu bývalého prezidenta Donalda Trumpa a způsobů, jakými Twitter omezoval dosah určitých příspěvků.
Pomyslnou druhou polovinu Twitter Files zahájil novinář Matt Taibbi 16. prosince, v dalších dnech na něj navázali investigativní reportér Lee Fang a autor Michael Shellenberger známý svým odporem vůči klimatické levici. Mezi prvními sdílenými dokumenty byl dopis bývalé ředitelky právního oddělení Twitteru Stacie Cardilleové, která v něm hovoří o "brzo týdenních" setkáních s FBI, ministerstvem pro vnitřní bezpečnost, ministerstvem spravedlnosti i dalšími státními orgány.
Taibbi posléze popsal několik případů komunikace, kde FBI opakovaně žádá své "twitterové kontakty", aby ověřili některé účty, jelikož "FBI je přesvědčena, že by mohly porušovat podmínky služby Twitteru". Twitter v reakci na tato doporučení některé účty skutečně postihl či zablokoval. Taibbi se později v rozhovoru se stanicí Fox News rétoricky zeptal, "jak dobrovolné to doopravdy je, když vás o něco požádá FBI".
Shellenberger v sedmém vláknu Twitter Files nicméně uvádí příklad, kdy šéf důvěry a bezpečnosti Twitteru Roth odpovídá FBI, že v případě údajně dezinformačního článku "nevidí žádné důkazy", které by naznačovaly porušení pravidel sítě, a na základě doporučení nejednal. "A to nebylo poprvé, kdy se Roth vůči FBI vymezil. V lednu 2020 odmítl sdílet data Twitteru nad rámec běžných právních postupů," píše Shellenberger.
S nejexplicitnějším příkladem spolupráce Twitteru a vládních orgánů přišel investigativní novinář Lee Fang. Twitter podle něj navzdory svým prohlášením, že se snaží odhalit a potlačit manipulativní vládní obsah na síti, poskytl zvláštní výhody až 52 účtům Pentagonu a centrálního velení americké armády v arabštině, které sdílely "zprávy o prioritách americké armády na Blízkém východě" nebo "protiíránské zprávy". Velení armády podle Fanga posléze "změnilo strategii" a účty se proměnily na "zdánlivě obyčejné". Jiné tajné účty Pentagonu podle Fanga fungovaly až do května 2022 navzdory tomu, že Twitter znal jejich pravý původ už od roku 2020.
Stejně jako u dalších vláken Twitter Files jiných autorů ani Fang nežádal o reakci zmíněné zaměstnance Twitteru ani americké vlády. FBI se později vyjádřila, že "zveřejněná korespondence mezi vyšetřovateli a Twitterem neukazuje nic jiného než příklady tradiční, dlouhodobé a pokračující spolupráce mezi vládou a soukromým sektorem".
Na rozdíl od například odhalení whistleblowerky Frances Haugenové, která v roce 2021 vypověděla, že síť upřednostňovala zisk před bezpečím svých uživatelů, se americká média Twitter Files věnují o poznání méně. Skepsi komentátorů vzbuzuje jednak výběr novinářů, které Musk oslovil, jednak i Muskovy motivace pro věc.
Nový majitel Twitteru je přesvědčený, že bývalé vedení firmy neměřilo při kontrole obsahu na síti stejným dílem konzervativcům a liberálům, respektive demokratům a republikánům. To se snaží autoři Twitter Files dokázat například na procesu blokování účtu bývalého prezidenta Donalda Trumpa, pro které vedení sítě vytvořilo ad hoc pravidla, jak popsal Shellenberger.
Exprezidentovo jednání v době jeho volební porážky a následného útoku na Kapitol v lednu 2021 však nepředstavovalo etická dilemata jen pro vedení sociálních sítí, ale i pro mainstreamová média. V listopadu 2020 několik národních televizních stanic přerušilo vysílání Trumpova projevu, který bez důkazů a opakovaně hovořil o neplatných prezidentských volbách a proklamoval své vítězství.
Z jednostranného prezentování informací viní šestici autorů Twitter Files například Benjamin Wallace-Wells v listu The New Yorker: "V sérii zatím 13 twitterových vláken, jsem neviděl jediný případ, kdy by novináři žádali o vyjádření tehdejší představitele Twitteru (vláken je nyní už 14, poslední z nich týkající se ruského vlivu publikoval Taibbi ve čtvrtek, opět bez reakcí zmíněných osob, pozn. ČTK)". "Musk nestojí o objektivní neutralitu, ale protiváhu. Pokud tehdy dostávaly více prostoru progresivní myšlenky, on chce nyní prosazovat ty konzervativní," dodává Wallace-Wells.
Ačkoliv sympatie bývalého vedení Twitteru vůči Demokratické straně nejsou tajemstvím, ani Twitter Files nepřinášejí jasný důkaz, že by se odrážely ve fungování sítě. Studie skupiny amerických a britských univerzit z roku 2021 také zjistila, že z algoritmu twitteru "těží mainstreamové pravicové názory nejméně stejně jako ty levicové". V USA pak algoritmus "silně pravicový mediální obsah šíří nepatrně více než ten levicový". Výzkumníci analyzovali miliony tweetů v sedmi zemích.
"Z toho všeho, co Twitter Files přinesly, vzbuzuje nejvíce obav míra kontaktu mezi sociální sítí a státními bezpečnostními složkami... stejně nezdravá je i odpověď mnoha liberálů, kteří začali být optimističtí ohledně práce bezpečnostního aparátu," napsal v listu The Guardian Kenan Malik.
Kritický náhled na kauzu sdílejí i čeští analytici. Podle šéfredaktora odborného serveru Lupa Davida Slížka jde o řízený únik vybraných interních dokumentů Twitteru konkrétním autorům, kteří je pak dost nekriticky publikují a interpretují. "Informace v nich obsažené se nedají nezávisle ověřit a těžko se dá vyhnout podezření, že mají sloužit hlavně politické agendě současného majitele Twitteru," řekl ČTK. Podle mediálního odborníka Jana Potůčka navíc Twitter nemá v českém prostředí takový dopad jako jiné sociální sítě, například , Instagram nebo i TikTok, proto se mu nevěnuje taková pozornost. "U nás nejde o tak masovou záležitost, aby o tom média ochotně psala palcové titulky," podotkl.