Podle zpřesněného odhadu klesl hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2022 mezičtvrtletně o 0,4 % a meziročně vzrostl o 0,2 %. HDP za celý rok 2022 vzrostl o 2,4 %. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 4. čtvrtletí o 0,4 % nižší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím roku 2021 vzrostl o 0,2 %.
Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního poklesu HDP nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a pokles tvorby hrubého kapitálu. Meziroční růst HDP (+0,2 %) pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +0,2 p. b.[2], tvorba hrubého fixního kapitálu +0,9 p. b., a zejména zahraniční poptávka +2,4 p. b. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob -0,3 p. b., a především klesající výdaje na konečnou spotřebu domácností -2,9 p. b.
„Výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 2,8 %. Meziročně klesly o 5,5 %, kde byl největší propad zaznamenán u nákupů předmětů dlouhodobé spotřeby. Významně klesaly i výdaje na potraviny, které se meziročně snížily o více než 10 %, ale pokles byl zaznamenán i u dalších položek. Rostly pouze výdaje za služby,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
"Pokles spotřeby byl tak citelně za očekáváním jak prognózy ČNB (-3,3 % yoy), tak ministerstva financí (-4,7 %)," uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA. "Vzhledem k tomuto vývoji byla celková spotřeba domácností v reálném vyjádření zhruba 8 % pod úrovní posledního čtvrtletí předpandemického roku 2019."
Z pohledu nabídkové strany táhl růst v posledním čtvrtletí dle očekávání zpracovatelský průmysl z titulu akcelerující výroby v automobilkách. Dařilo se i peněžnictví, kde přidaná hodnota vzrostla o 3,6 %, naopak propad o 1,4 % zaznamenaly inform. a tel. služby. Služby jako celek rostly mezičtvrtletně o 0,6 %. Ty však začátkem letošního roku čelí opětovným potížím s dodávkami potřebných komponent a tento faktor růstu tak v prvním čtvrtletí výrazně odezní, dodal Seidler.
"Propad ekonomiky v posledním čtvrtletí byl sice očekáván, nakonec byl však mírnější, což naznačuje relativně solidní odolnost tuzemské ekonomiky. I tak se jedná o druhý mezičtvrtletní pokles v řadě, což je obvykle chápáno jako definice recese," pokračuje Seidler. "Pokles ekonomiky dle našeho názoru patrně přetrvá i v prvním pololetí letošního roku, ačkoli příznivější počasí vedoucí k poklesu cen energií přináší více optimismu a méně negativní scénáře ekonomického vývoje, než bylo na trhu patrné koncem minulého roku. Řada rizik však přetrvává a stagnace tuzemské ekonomiky za celý letošní rok - jak předpokládá poslední prognóza ČBA - tak bude stále poměrně příznivý výsledek."
Tvorba a užití HDP v roce 2022
HDP za rok 2022 byl o 2,4 % vyšší než v roce 2021. Hlavními faktory celoročního růstu byly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí přispěly +0,1 p. b., tvorba hrubého fixního kapitálu +1,4 p. b., změna stavu zásob
+ 0,9 p. b. a zahraniční poptávka +0,6 p. b. Negativní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu domácností -0,7 p. b.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly o 0,9 %. Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu vzrostly o 0,7 % Tvorba hrubého fixního kapitálu za celý rok 2022 byla o 6,2 % vyšší než v roce 2021. Rostly především investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Saldo zahraničního obchodu skončilo po 19 letech v záporu, když kleslo v běžných cenách meziročně o 187,6 mld. Kč na -8,3 mld. Kč.
Celková zaměstnanost vzrostla ve srovnání s předchozím rokem o 1,7 % na 5 450 tisíc osob. Celkem bylo odpracováno o 3,6 % hodin více než v roce 2021.
Zdroj: ČSÚ, ČBA