Německé hospodářství se koncem loňského roku vyvíjelo hůře, než se mělo původně za to. Hrubý domácí produkt (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozímu kvartálu klesl o 0,4 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné konečné zprávy spolkového statistického úřadu. Jeho původní odhad uváděl, že pokles činil 0,2 procenta.
Německá ekonomika tak zaznamenala pokles poprvé od prvního čtvrtletí roku 2021, především kvůli poklesu spotřebitelských výdajů. Inflace a energetická krize si vybraly daň na spotřebě domácností a na kapitálových investicích.
Po ukončení úlevových vládních opatření, jako je sleva na pohonné hmoty a jízdenka za devět eur (213 Kč), lidé ve čtvrtém čtvrtletí utratili za spotřebu méně než ve třetím čtvrtletí, uvedl statistický úřad. Výdaje domácností klesly o procento. Ve třetím loňském čtvrtletí zaznamenal HDP růst o 0,5 procenta ve srovnání s předchozími třemi měsíci.
Stavební investice se ve čtvrtém kvartálu stejně jako ve dvou předchozích čtvrtletích snížily. Klesly také investice firem do zařízení, jako jsou stroje a vozidla.
Hrubý domácí produkt se podle odhadů ekonomů sníží i v prvním čtvrtletí letošního roku.
"Ekonomický výkon v prvním čtvrtletí roku 2023 bude pravděpodobně opět nižší než v předchozím čtvrtletí,“ uvedla německá centrální banka ve své aktuální měsíční zprávě. Tím by se Německo dostalo do zimní recese - pokud HDP klesne dvě čtvrtletí po sobě, ekonomové mluví o technické recesi.