Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu. ČTK to dnes řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
"Obrovský problém našich veřejných financí je, že máme mnohem víc indexaci u výdajů, než bychom ji měli u příjmů," řekl Hampl ČTK. Podle něj s inflací roste inkaso daně z přidané hodnoty, nepřímo se inflace projevuje i na výběru daně z příjmu fyzických osob kvůli růstu mezd. "Ale máme mnohem víc automaticky valorizovaných výdajů než příjmů. Jestli si někdo myslí, že vysoká inflace je automatická bonanza pro veřejné rozpočty, tak říkám, že není," zdůraznil.
Inflace podle něj komplikuje i sestavování rozpočtu. "Každý ministr financí by byl radši a sestavoval by se mu rozpočet snáz, kdyby byla cenová stabilita. Protože by existovala nějaká rozumná předvídatelnost, ne náhlé šoky, ke kterým neexistuje stejně náhlá možnost reakce," řekl Hampl.
Upozornil, že k růstu spotřebitelských cen přispívají i vysoké deficity veřejných financí. "Na druhou stranu tím, kdo je ze zákona odpovědný za dosahování nízké inflace, je centrální banka," řekl Hampl, který v minulosti zastával pozici viceguvernéra České národní banky (ČNB). Sám by uvítal další zpřísnění měnové politiky, a tedy i růst základní úrokové sazby, která je od loňského června na sedmi procentech.
Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer na konferenci řekl, že ještě na podzim také podporoval další růst základní úrokové sazby. V současnosti vzhledem k nečekanému posílení koruny ale míní, že sedm procent představuje dostatečně přísnou měnovou politiku. "Pokud ji bude třeba přitvrdit, bude se to ukazovat spíš za polovinou roku než teď," řekl.
Hampl uvítal odhodlání vlády snížit strukturální schodek rozpočtu v příštím roce o 70 miliard korun. "V dané situaci je to něco, co lze přivítat, Je to lepší než nedělat nic. Akorát to znamená, že další kroky budou muset následovat v jiných letech," řekl. Konkrétní podobu úsporných opatření zatím nezná, podle něj to je věc politického vyjednávání mezi stranami vládní koalice.
Státní rozpočet loni skončil ve schodku 360,4 miliardy korun, byl to třetí nejhorší výsledek v historii Česka. Na letošek vláda plánuje hospodařit se schodkem 295 miliard korun. V únoru skončil rozpočet v deficitu 119,7 miliardy korun, nejhlubším v historii Česka. Hampl ale upozornil, že výsledek ovlivnila například jednorázová výplata výnosů protiinflačních dluhopisů nebo skutečnost, že stát ještě neměl příjmy z mimořádných opatření na kompenzaci cen energií, ale tyto kompenzace už musel vyplácet. "To číslo není hezké, ale nemyslíme si, že to je číslo, které říká podstatnou zprávu o celém roce. To uvidíme za dva, za tři měsíce," řekl.