Aktualizováno Česká republika plní pouze jedno ze čtyř kritérií nutných pro vstup do eurozóny a zavedení eura. Ve své Konvergenční zprávě za rok 2024 to dnes uvedla Evropská komise (EK). Česko plní kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb, naopak neplní kritéria cenové stability, zdravých veřejných financí a stability směnného kurzu. Komise očekává, že kritérium zdravých veřejných financí Česko plnit začne.
Komise posuzovala šest členských zemí Evropské unie, které dosud neplatí eurem, ale zavázaly se, že euro jednou zavedou. Vedle Česka je to Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Ani jedna z těchto zemí nesplňuje všechna kritéria, Polsko a Maďarsko pak ani jedno z nich. Před vstupem do eurozóny musejí kandidátské země vstoupit do mechanismu směnných kurzů ERM-2, kde je nyní ze šesti hodnocených zemí jen Bulharsko.
Dánsko, které je rovněž členem EU, ale eurem neplatí, komise nehodnotila. Země si totiž z těchto takzvaných maastrichtských kritérií vyjednala trvalou výjimku, takže euro nemusí přijmout nikdy.
Zpráva EK rovněž konstatuje, že právní předpisy v Bulharsku lze považovat za slučitelné s právem EU za podmínek a výkladů uvedených v konvergenční zprávě. V ostatních pěti zkoumaných členských státech EU, tedy včetně České republiky, nejsou vnitrostátní právní předpisy v měnové oblasti plně slučitelné s pravidly hospodářské a měnové unie. Euro tam tedy ani tak zatím není možné zavést.
Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU, souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu. V článku 4 aktu o přistoupení je novým členským zemím udělena dočasná výjimka na zavedení eura, což znamená závazek v budoucnu euro zavést. Tento závazek ale není časově přesně vymezený a česká politická reprezentace se dlouhodobě na zavedení eura neshoduje.
Posouzení komise doplňuje vlastní konvergenční zpráva Evropské centrální banky (ECB), která byla dnes rovněž zveřejněna a která posuzovala stejné členské země. Tyto státy podle ECB dosáhly jen určitého pokroku, což je dáno především náročnými ekonomickými podmínkami.
"V posledních dvou letech na sledované země doléhá ruská invaze na Ukrajinu, což vedlo k výraznému oslabení ekonomické aktivity a k prudkému růstu inflace. Nejvíce byly zasaženy země s historicky vyšší závislostí na energiích z Ruska a se silnějšími obchodními vazbami na Rusko. Do budoucna se očekává, že ekonomická aktivita se zlepší ve všech sledovaných zemích, geopolitické napětí a rizika nicméně ekonomické vyhlídky zatemňují," uvádí se ve zprávě ECB.
Evropská komise spolu se zprávou o připravenosti zbylých zemí EU zavést euro zveřejnila i výsledky průzkumu Eurobarometr. Podle něj se většina občanů, konkrétně 59 procent, v členských státech mimo eurozónu domnívá, že společná měna má pozitivní dopad na ty členské státy, které ji už používají. Většina respondentů (53 procent) se rovněž domnívá, že zavedení eura by mělo pozitivní důsledky pro jejich vlastní zemi, ale také pro ně osobně (56 procent).
Celkově se 58 procent respondentů vyslovilo pro to, aby se euro v jejich zemi zavedlo. Podpora je obzvláště výrazná v Rumunsku (77 procent) a v Maďarsku (76 procent), následuje Švédsko (55 procent), Česko (49 procent), Bulharsko (49 procent) a Polsko (47 procent). Příznivý postoj narůstá zejména v Česku, kde je nynější výsledek o šest procentních bodů vyšší ve srovnání s minulým rokem, upozornila EK.
Bulharsko je zemí, v níž se vyšší podíl občanů (71 procent) domnívá, že euro bude zavedeno do pěti let. Zatímco 64 procent Bulharů očekává, že zavedení eura zvýší ceny, 44 procent (o dva procentní body více než minule) se domnívá, že zavedení eura by mělo pro jejich zemi pozitivní důsledky.