ČNB snížila úrokové sazby. Jak vidí ekonomiku nová prognóza?

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od začátku prosince 2021. Podle analytiků vývoj ekonomiky dával argumenty pro snížení sazby i pro její ponechání na 3,75 procenta. Očekáváním analytiků ČSOB/Patria bylo právě snížení o 25 bps.

"Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,50 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,50 % a lombardní sazby na 4,50 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 9. května 2025," uvedla ČNB.

Snížení základní úrokové sazby na 3,5 procenta dnes podpořilo šest členů bankovní rady České národní banky (ČNB), jeden člen navrhoval její ponechání na 3,75 procenta. Makroekonomická prognóza ČNB předpokládá do budoucna přibližnou stabilitu úrokových sazeb. Po jednání bankovní rady to novinářům řekl guvernér ČNB Aleš Michl.

Při dalším nastavování sazeb bude bankovní rada podle Michla vycházet z nových dat o vývoji ekonomiky a jejich dopadů pro inflační vývoj. V tomto směru bude sledovat i vývoj v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Guvernér zdůraznil, že bankovní rada bude postupovat tak, aby se podařilo inflaci dlouhodobě stabilizovat v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB.

Česká národní banka ponechala beze změny výhled hospodářského růstu v letošním roce na dvou procentech. Zhoršila ale očekávaný růst v příštím roce na 2,1 procenta proti 2,4 procenta, která očekávala v únoru. 

Výhled průměrné inflace pro letošní i příští rok ČNB zhoršila o 0,1 procentního bodu, když předpokládá letos 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou dnes centrální banka zveřejnila.

Hospodářský růst podle ČNB táhne zejména spotřeba domácností, kterou podpořily růst reálných mezd a snížení úrokových sazeb. Zahraniční poptávka ale zůstává utlumená, a to zejména kvůli poklesu evropského průmyslu. Vývozy proto budou v letošním roce českou ekonomiku spíše zpomalovat, řekl na tiskové konferenci guvernér ČNB Aleš Michl.

Do budoucna představují pro zahraniční poptávku nejistoty spojené s obchodní politikou Spojených států. Michl upozornil na to, že dopad nových bariér v mezinárodním obchodě zatím nelze spolehlivě vyhodnotit, protože konkrétní podoba jednotlivých opatření často není známa. "Jejich vliv na hospodářský růst a cenový vývoj ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zůstává nejistý," řekl.

Meziroční inflace se podle prognózy ČNB bude po zbytek roku pohybovat mírně nad dvouprocentním cílem centrální banky a za celý rok dosáhne průměrně 2,5 procenta. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu byla v dubnu meziroční inflace 1,8 procenta, což byla nejnižší hodnota za sedm let. Michl to označil za fantastický úspěch, důležitější ale podle něj je zajistit, aby v budoucnu růst spotřebitelských cen znovu nevzrostl.

Makroekonomická prognóza ČNB pro letošní rok je v souladu s dubnovou predikcí ministerstva financí. Také ministerstvo předpokládá hospodářský růst dvě procenta průměrná inflace podle něj letos bude 2,4 procenta. Ministerstvo financí je ale optimističtější ohledně vývoje v příštím roce, kdy podle něj hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,4 procenta.

ČNB v době inflační vlny držela základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Od loňského listopadu bankovní rada střídá snížení sazeb o čtvrt procentního bodu a jejich ponechání beze změny. Ke snížení zatím sáhla vždy při představení nové prognózy, předchozí pokles byl v únoru.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.