Hodnota společnosti je reflexí toho, nakolik se dokáže přizpůsobovat změnám vnějšího prostředí. Skokové změny hodnoty společnosti (odražené u obchodovaných společností v ceně jejích akcií) lze pozorovat u jednotlivých reakcí na změny prostředí (poptávka po novém léku - úspěšnost jeho vývoje a prodeje, nástup ADSL a konkurence mobilních operátorů - změna produktového portfolia, či celého modelu podnikání dominantních operátorů, atd.). Dlouhodobě to však není jedna, či dvě úspěšné, nebo neúspěšné změny (pokud ji hned nepoloží), ale samotná schopnost se měnit, co určuje životaschopnost - zdraví společnosti. A ta je v podstatě shodná se schopností tvořit hodnotu.
Podíváme-li se na modelový příklad ze života korporace, jehož jednotlivé fáze lze dnes a denně pozorovat v praxi u jednotlivých firem, je pochopení toho, proč tak často společnosti selhávají přitom, udržovat si flexibilitu, lehčí. A je jedno, zda selžou při včasném zavedení nových produktů, změně technologie/způsobu výroby, logistiky, marketingu, zvýšení produktivity výzkumu a vývoje ... Modelově tedy asi takto:
1. Nezatížen balastem byrokracie velkých společností podnikatel - dobrodruh (nebo jejich malá skupina) uvěří své vizi, sežene (do značné míry svépomocí) finance a ostatní zdroje a rozjede projekt. Po léta do něho investuje všechen svůj čas a prostředky a vybuduje úspěšnou SME společnost, která stále roste a vykazuje zisky. Do této doby společnost operovala většinou na základě neformálních vztahů jak mezi vedením, tak mezi zaměstnanci, vedení (tvořené samotným podnikatelem, či úzkou skupinou s ním souznějících osob) bylo schopno přímo monitorovat příspěvek jednotlivých zaměstnanců k úspěchům a podle toho je odměňovat, všichni byli zaměřeni na výsledek - tj. vně společnosti směrem na uspokojení zákazníka.
2. Společnost roste a roste i struktura společnosti a je nutno najmout manažery - organizátory, kteří dobře organizují věci uvnitř společnosti, ale díky zaměření dovnitř ztrácejí mentální napojení na trh, které měl zakladatel. Ten na druhou stranu už není schopen denního vedení a organizace rostoucí společnosti, má problémy s delegováním pravomocí. Uvnitř firmy začíná závod o vyšší pozice, složitější formuláře, o to, kdo má dražší hodinky, atd.
3. Probíhá zahledění se dovnitř organizace, umocněné tím, pokud má společnost silné a chráněné postavení na trhu (patenty, know-how, smlouvy s dodavateli, odběrateli ...). Vytváří se stále silnější a hustší síť škodlivých vazeb uvnitř společnosti, roste byrokracie, politikaření, ztrácí se zaměření na trh, inovativnost a rychlost reakce, která firmě umožnila její počáteční rozvoj. Signály trhu jsou ignorovány, natož aby byly přímo vyhledávány. Nelze nalézt přímou zodpovědnost za selhání (zamete se pod stůl), jednotlivá oddělení spolu nekomunikují, o spolupráci nemluvě.
V různých mutacích (odchod zakladatele, akvizice jinou společností, listing ...) se toto schéma pravidelně opakuje. Životnost společnosti je pak dána jednak tím, jak náročné je prostředí (tj. jak rychle se dostaví budíček), a nakolik je ještě schopná zvrátit nepříznivý vývoj uvnitř (např. i díky příchodu schopného CEO). Setrvačnost může být ale značná a i zkostnatělá společnost může ještě dlouho generovat slušné FCF a investoři se mohou přetahovat o její akcie.