Volby do Poslanecké sněmovny jsou za rohem. Volební místnosti s urnami se otevřou v pátek ve 14:00. Podívali jsme se na volební programy sedmi stran, hnutí a koalicí, které mají podle průzkumů největší preference, a vybrali z nich to nejzásadnější z pohledu financí a ekonomiky. Zaměřili jsme se na těchto pět témat: státní rozpočet, daně, euro, a kapitálové trhy.
Státní rozpočet
Favorit voleb podle průzkumu a aktuálně nejsilnější opoziční strana, hnutí ANO, ve svém programu píše, že snižováním provozních nákladů o pět procent ročně dojde ke konci volebního období k zásadnímu snížení deficitu státního rozpočtu. ANO dále například uvádí, že omezí šedou ekonomiku a zruší zbytečné agendy ve státní správě.
Vládní koalice Spolu ve svém programu tvrdí, že má rozpočet pod kontrolu, ale zavazuje se pokračovat ve snižování schodku s cílem dosáhnout vyrovnaných rozpočtů. K tomu by mj. mohla přispět zeštíhlená státní správa – Spolu tvrdí, že zruší ministerstvo pro místní rozvoj a omezí duplicity agend.
Další opoziční strana, hnutí SPD, rovněž cílí na vyrovnaný rozpočet. „Prosadíme pravidlo, že v období ekonomického růstu mají vznikat vyrovnané, příp. přebytkové rozpočty,“ stojí ve volebním programu. Později v něm SPD také píše, že ukončí nepotřebné výdaje státu a duplicitní agendy a nezvýší výdajovou stránku rozpočtu o 200 miliard korun kvůli zbrojení.
Také STAN má za cíl dlouhodobě udržitelný systém veřejných financí a efektivní systém veřejných institucí bez zbytečných duplicit a fragmentace. K výdajům na obranu pak strana uvádí, že bude konat „v souladu s koaliční dohodou o úpravě dluhového pravidla. Celkové výdaje státního rozpočtu pro roky 2026–2033 tak bude možné navýšit o částku, která překročí 2 % nominálního HDP určeného na obranu, jak stanoví příslušný zákon“.
To piráti ve svém programu tvrdí, že posílení obranného rozpočtu nejméně na 3 % HDP v roce 2030 je nutná realita, ale „nesmí to být na úkor dostupného zdravotnictví, špičkového školství nebo jiných podobných škrtů dopadajících na lidi“.
Motoristé hlásají, že chtějí mít do čtyř let vyrovnaný rozpočet. Toho chtějí dosáhnout například velkými škrty v oblasti dotací, ukončením podpory politických neziskových organizací a obnovitelných zdrojů energie nebo omezením zneužívání sociálních dávek.
Hnutí Stačilo! chce provést audit na straně výdajů. „Zaměříme se na dotační tituly, napojení neziskových organizací, které prosazují politickou agendu, odměny některým úředníkům, výdaje na zbrojení, výdaje na konzultace a na softwarové služby. Chceme centralizovat nákupy služeb, zejména v oblasti digitalizace,“ stojí v programu.
Daně
ANO hlásá, že rodinám vrátí školkovné i původní podobu slevy na druhého z manželů a pracujícím studentům daňovou slevu. U zaměstnanců chce hnutí zrušit zastropování volnočasových benefitů a firmám snížit daň z příjmů z 21 na 19 procent. Sjednocena má pak být DPH na stravovací služby a podávání nealkoholických nápojů na sazbě 12 procent. Kromě toho chce strana zavést „Digitální daňovou kobru“, jež má omezit daňové úniky a zvýšit efektivitu výběru daní.
Spolu chce zavést jednotné inkasní místo, které sloučí odvody daní a sociálního i zdravotního pojištění do jednoho místa, a modernizovat daňový informační systém tak, aby automaticky vypočítal částku k zaplacení a předvyplnil údaje na základě dostupných dat. Firmám chce koalice umožnit založení online během jednoho dne prostřednictvím Portálu občana, díky čemuž by mohly být zrušeny živnostenské úřady.
SPD tvrdí, že daňově zvýhodní zaměstnavatele, kteří „dlouhodobě zaměstnávají české občany a nabízejí jim férové mzdy“. Hnutí chce také zvýšit daňová zvýhodnění na děti a navrhuje nulovou daň z příjmu pro zaměstnance a živnostníky do 26 let, kteří řádně pečují o své nezaopatřené děti. Podobně jako ANO pak chce vrátit školkovné a slevu na manželku či manžela.
Ve STAN plánují během tří let postupně posílit roli tzv. motivační složky, což spočívá v navýšení podílu z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, který se mezi obce rozděluje podle počtu zaměstnanců v obci, a to z dnešních 1,5 procenta až na 10 procent. U daně z příjmu fyzických osob chce STAN upravit daňovou progresi a speciálně zavést hodlá daň ze slazených nápojů podle tzv. polského modelu.
Piráti mají jako jednu z hlavních priorit daňovou změnu, jež podle nich umožní 90 procentům rodin mít vyšší čistý příjem než nyní. Konkrétně chtějí zvýšit slevu na poplatníka i daňové bonusy na děti nebo snížit DPH na základní a zdravé potraviny. Vzít na to chtějí osekáním dotační ekonomiky, což by do státní kasy mohlo přinést 30 miliard ročně.
Motoristé chtějí, stejně jako Spolu, zavést jednotné inkasní místo. V oblasti DPH mají v plánu zavést povinnost platit daň z přidané hodnoty jen ze zaplacených, nikoliv z vystavených faktur, a hranici pro vstup do režimu DPH posunout ze dvou na pět milionů korun. Mimo to chtějí také zrušit minimální výši odvodů OSVČ.
Stačilo! má v plánu sérii nových daní. Tou první je zavedení bankovní sektorové daně ve výši 0,5 procenta z aktiv bank. Hnutí chce rovněž danit mimořádné zisky velkých zbrojařů a energetických společností a v merku má i majitele nemovitostí, pro které by chtělo zavést speciální daň z prázdných a nevyužívaných bytů (déle než rok). V neposlední řadě pak Stačilo! chce zavést dědickou a darovací daň se silnými progresivními prvky.
Euro
Na pravidelnou otázku i letos většina stran ve svém programu odpovídá. ANO říká euru ne, protože českou korunu vnímá jako klíč k suverenitě.
Spolu nemá jednoznačnou odpověď. „Přijmeme euro, až to bude ekonomicky a politicky výhodné pro ČR,“ stojí v programu.
V SPD mají naopak zcela jasno: „Nechceme euro, a proto vyjednáme výjimku, aby ČR euro nemusela zavádět.“
STAN je na opačné straně barikády. „Přijmeme politické rozhodnutí, že ČR zavede euro v nejbližším možném termínu s ohledem na povinné procesy. Do tří měsíců od voleb jmenujeme vládního zmocněnce pro vstup do ERM II a přijetí eura,“ uvádí v programu.
Na stejné vlně jedou i piráti. „V roce 2026 vstoupíme do ‚předsíně eura‘ – systému ERM II. Zlevníme tím hypotéky, státu ušetříme desítky miliard na úrocích státního dluhu, firmám snížíme náklady a zbavíme Česko nevyzpytatelnosti guvernérů ČNB,“ obhajuje strana svůj záměr.
Motoristé jsou proti. „Koruna je symbolem naší suverenity, hospodářské stability a politické nezávislosti. Neexistuje žádný seriózní ekonomický, právní ani politický důvod, abychom do eurozóny vstupovali,“ stoji v jejich programu.
A příznivce jednotná evropská měna nemá ani u Stačilo! „Zachování české koruny je podmínkou pro českou nezávislou měnovou politiku. Euro není nástrojem soudržnosti, ale naopak přispělo k vytvoření jižní a východní periferie EU,“ píše hnutí.
Letos hojně sledovaným tématem je také stanovisko k možnému zestátnění energetické skupiny . ANO má v této věci jasno: chce získat stoprocentní kontrolu státu. „Výkup akcií nepůjde skrze výdaj státního rozpočtu, ale vlastním výkupem společnosti . To nám otevře dveře k tomu, abychom mohli investovat do dalších jaderných bloků a plynových zdrojů a abychom měli v krizových obdobích vliv na ceny energií,“ vysvětluje hnutí.
V programu Spolu není o zmínka, nicméně postoj koalice je docela zřejmý: PROTI zestátnění. Zástupci koalice v minulosti prohlásili, že by odkup byl pro státní rozpočet finančně náročný a plné ovládnutí státem by mohlo ohrozit stabilitu .
Ani v programu SPD nelze zmínku o dohledat. Soudě podle předešlých vyjádření zástupců hnutí se ale dá předpokládat, že by SPD se zestátněním souhlasilo.
Také STAN se v programu k otázce nevyjadřuje, jeho ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček se ale v minulosti proti znárodnění společnosti jednoznačně vymezil.
Stanovisko pirátů je ze všech sledovaných stran a hnutí asi nejméně známé. V programu o tom zmínku nemají. Můžeme ale odkázat na srpnové vyjádření Václava Vislouse, trojky na pražské kandidátce, v debatě pořádané Hospodářskou komorou: „Chci se vymezit proti 100procentnímu ovládnutí , za nás je to velmi nebezpečný nesmysl. Důvodů je více, jeden z nich je finanční, stálo by to velké prostředky,“ citoval Vislouse server info.cz.
Motoristé se nepřiklání ani na jednu stranu. Jen uvádí, že zestátnění minoritního podílu ze strategických důvodů bránit nebude, a že „v případě, že příští vláda rozhodne o ponechání jako společnosti i nadále obchodované na burze, budeme iniciovat založení státního obchodníka s energiemi. Tak, aby bylo možno část energie prodávat napřímo: bez cenového vlivu energetické burzy v Lipsku, podobně jako ve Francii“.
To Stačilo! zcela jednoznačně v programu píše: „Vykoupíme minoritní akcionáře , aby tato společnost byla stoprocentně vlastněna státem.“
Kapitálové trhy
Bodů dotýkajícím se tohoto tématu najdeme v programech stran a hnutí poskrovnu. Například ANO chce nabídnout státní dluhopisy i drobným investorům. V programu uvádí, že domácnostem umožní investici od tisícovky až do tří milionů korun prostřednictvím Dluhopisů Republiky s prémiovým kupónem za šest let držení a osvobozením výnosů od srážkové daně.
Poměrně širokou pasáž pak ANO věnuje digitálním aktivům, které chce zdaňovat stejně jako akcie (časový a hodnotový test). „Zavedeme tříměsíční lhůtu pro schválení nebo zamítnutí žádosti o licenci pro fintech a kryptofirmy. Jasná a rychlá pravidla posílí konkurenceschopnost českého digitálního sektoru a přilákají nové firmy,“ dodává hnutí.
Z programu Spolu lze vybrat snad jen pasáž o podpoře start-upů, a sice že koalice umožní „vyšší odpisy firmám, které investují do moderních technologií, postupů a AI. Efektivní zaměstnanecké akcie jako podpora start-upů a inovativních firem“.
SPD se v případě kapitálových trhů ve svém programu věnuje korporátním dividendám, které z ČR v řádu stovek miliard korun odtékají do zahraničí. „Zajistíme, aby Finanční správa hlídala dodržování zákonů: bude lépe prověřovat převodní ceny mezi zahraniční mateřskou a dceřinou firmou, kontrolovat převody zisků do daňových rájů a umělé náklady. Podniky v českém vlastnictvím dostanou přednost v zakázkách i investičních pobídkách,“ píše SPD.
Z programu STAN lze vybrat jen to, že strana avizuje, že bude pravidelně valorizovat daňový odpočet investic na stáří a rozšiřovat jeho uplatnění o nové typy produktů, jako je například dlouhodobý investiční produkt (DIP) nebo pojištění dlouhodobé péče.
Piráti si dávají za cíl nastavit penzijní fondy, které mají v současnosti nejnižší výnosy mezi vyspělými zeměmi, podle skandinávského vzoru. „Kompletně přebudujeme zkostnatělé penzijní fondy. Snížíme poplatky, rozvážeme ruce správcům a umožníme investice do akcií, startupů, scale-upových fondů i infrastruktury,“ píšou v programu.
U Motoristů a Stačilo! nelze dohledat žádnou relevantní informaci, jež by se k tomuto tématu vztahovala.