Skupina čekatelů na euro je rozdělena na několik skupin podle plánovaného vstupu do eurozóny. Estonsko, Litva a Slovinsko by měly být první na řadě s plánovaným zavedením eura už v lednu příštího roku. Množí se však hlasy o reálnosti tohoto časového plánu.
Plán tohoto bloku rychle zavést společnou měnu kritizovala například německá Bundesbank, své pochybnosti vyjádřil také rakouský ministr financí Karl-Heinz Grasser. Slovinsko je podle něj na dobré cestě, avšak u Estonska a Litvy podle něj nedochází ke zlepšování a s plánem to vypadá špatně.
Také evropský ekonomický komisař Joaquin Almunia dal najevo, že Estonsko a Litva nejsou ještě na euro připraveny s poukazem na příliš vysokou míru inflace. V roce 2005 byla inflace v Estonsku na 4,1 % a v Litvě na 2,7 %, průměr EMU činil 2,2 %.
Podle Bundesbanky je spěch do EMU zdrojem problémů se stanovením odpovídajícího směnného kurzu. Bundesbanka již v minulosti byla proti vstupu Itálie či Belgie do EMU z důvodu jejich ekonomických problémů. V případě Estonska a Maďarska německá centrální banka poukazuje na příliš vysoké deficity státních financí, než jak by odpovídalo vývoji jejich ekonomik.
ČR je až v poslední skupině zemí čekajících na euro, plánovaný vstup do eurozóny je podobně jako v Polsku a Maďarsku v roce 2010.
(zdroj: EU Observer)
Chcete euro? Nebo korunu? - Hlasujte v anketě na Patria.cz!