Následuje tisková zpráva ČNBJednání bankovní rady se zabývalo prosincovou situační zprávou analyzující nově publikované informace a hodnotící rizika spojená s naplňováním říjnové prognózy.
Listopadová meziroční inflace klesla z říjnových 2,6 % na 2,4 %. Prognóza předpokládala růst na 2,9 %. Ke snížení inflace oproti prognóze přispěly všechny dílčí komponenty inflace s výjimkou segmentu regulovaných cen, kde byl naopak zaznamenán oproti prognóze o něco vyšší růst. V cenovém vývoji se stále ještě neprojevilo letní zvýšení spotřebních daní z cigaret. I nadále pokračoval umírněný vývoj cen průmyslových výrobců a dovozních cen, jejichž dynamika se pohybuje pod prognózovanými hodnotami. Ceny zemědělských výrobců v listopadu odpovídaly prognóze.
Růst HDP ve třetím čtvrtletí potvrdil předpoklady říjnové prognózy jak z hlediska intenzity, tak v zásadě i struktury. V souladu s prognózou mírně oživuje soukromá spotřeba. Vládní spotřeba rostla rychleji než předpokládala prognóza. Odchylka je vysvětlitelná jednorázovým zahrnutím dovozů vojenské techniky do vládní spotřeby. Naplnil se předpoklad prognózy o mírném zrychlení investiční poptávky. Dynamika reálného vývozu a dovozu zboží a služeb dosáhla ve třetím čtvrtletí vyšších než predikovaných hodnot. Předstih tempa růstu vývozů před dovozy zůstal zachován, avšak pozitivní příspěvek zahraničního obchodu do růstu HDP byl poněkud nižší, než očekávala prognóza. Vývoj průmyslové a stavební výroby v říjnu a konjunkturní očekávání podnikatelů i spotřebitelů naznačují pokračování dosavadního ekonomického růstu i v následujících čtvrtletích. Také nově dostupné údaje z trhu práce jsou konzistentní s říjnovou prognózou.
Po prezentaci situační zprávy bankovní rada diskutovala rizika naplňování říjnové prognózy. Bankovní rada se shodovala, že v ekonomice nejsou patrné poptávkové tlaky na inflaci. Rizika říjnové prognózy byla hodnocena jako protiinflační.
Za nejvýznamnější protiinflační riziko byl označen vývoj kurzu, který dosahuje oproti předpokladům prognózy silnějších hodnot. Zaznělo, že rozsah posílení nelze vysvětlit ani změnou úrokového diferenciálu ani novými fundamentálními faktory. Aktuální kurzový vývoj také může mít souvislost se slabší likviditou na trhu související s nižším obchodováním na konci roku. Byla vyslovena obava, že silnější kurz může představovat riziko pro konkurenceschopnost české ekonomiky, neboť nominální jednotkové mzdové náklady průmyslových podniků vyjádřené v eurech, na rozdíl od stejného ukazatele vyjádřeného v korunách, neklesají.
Bankovní rada se shodovala, že prozatím není patrné prosakování nákladových tlaků do inflace. Bylo řečeno, že ekonomika vykazuje značnou schopnost vyrovnat se s vysokými cenami ropy. Při diskuzi o cenách ropy bylo připomenuto, že jejich stávající korunová úroveň a výhled v nejbližších čtvrtletích jsou v zásadě v souladu s předpoklady říjnové prognózy. Zaznělo, že rychlejší než předpokládaný pokles cen pohonných hmot může souviset s vysokou mírou konkurence na tomto trhu. V diskuzi o protiinflačních rizicích bylo také argumentováno zápornou meziroční korigovanou inflací bez pohonných hmot a nízkou dynamikou dovozních cen a cen průmyslových výrobců. Zazněl rovněž názor, že navzdory vyšší celkové inflaci bude jádrová inflace nadále velmi nízká.
Proinflační rizika ve vztahu k říjnové prognóze byla celkově shledána jako méně významná. Nejvíce pozornosti bylo v tomto směru věnováno vyšší hladině úrokových sazeb v eurozóně, která, v logice nepokryté úrokové parity, vyvolává potřebu zvýšení domácích úrokových sazeb. Bylo však konstatováno, že toto proinflační riziko zmírňuje protiinflační rizika plynoucí z momentálně silnější úrovně nominálního kurzu. V diskuzi byla také vyslovena pochybnost o dlouhodobějším setrvání úrokových sazeb Euribor na stávajících úrovních.
Bankovní rada zevrubně diskutovala informace o připravovaném zvyšování sociálních výdajů od roku 2007, které je v posledních týdnech předmětem schvalování v Poslanecké sněmovně. Dle předběžných analýz dosahuje rozsah těchto opatření pro státní rozpočet řádu desítek miliard Kč ročně. Shoda panovala na tom, že tyto návrhy neprospívají stabilizaci veřejných financí. Bylo konstatováno, že zvyšování výdajů v období solidního ekonomického růstu představuje procyklickou fiskální politiku. Taková fiskální politika zakládá rizika, která se projeví v době oslabení stávající ekonomické konjunktury. Narušení procesu fiskální konsolidace navíc může ohrozit přijetí eura ve vládou vyhlášeném termínu. Zazněla také obava z důsledků kombinace uvolněné fiskální politiky po roce 2007 a zvýšeného přílivu zdrojů z rozpočtu Evropské unie.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2 %.