Agentura Standard & Poor’s (S&P) v úterý zveřejnila zprávu o vývoji úrokových sazeb v evropských zemích stojících mimo eurozónu. Ve všech sledovaných zemích, tedy kromě Norska, je měnová politika spíše uvolněná.
Například co se týče Velké Británie, otázkou už není zda dojde ke snížení úrokových sazeb, ale spíše kdy k němu dojde. Podle zprávy S&P by Bank of England (BoE) k redukci úroků mohla přistoupit už při příštím měnověpolitickém jednání (pozn. Patrie DNES). Snížení sazeb by mělo podpořit ekonomiku a zejména zpomalující realitní trh. S&P očekává, že BoE sníží sazby o 25 bps a poté zvolí vyčkávací strategii do konce letošního roku.
Důvody takového vývoje S&P uvádí výčtem. Trh bydlení ve Velké Británii sice zpomalil, ale je stále daleko od kolapsu. Naopak, nejnovější zprávy signalizují oživení nových hypoték. Zadruhé, růst reálných mezd sice zpomalil, ale zůstává vysoko v pozitivním teritoriu, a podporuje tak spotřebitelskou poptávku. A zatřetí, na straně korporací, slabší kurz libry zlepšuje pozici exportérů.
Snižování úrokových sazeb ve Švédsku od roku 2003 nevedlo k inflačním tlakům. Přesto by v této zemi měly úroky zůstat podle S&P stabilní v následujících 12 měsících, neboť růst exportu díky slabší koruně bude částečně kompenzován slabou spotřebitelskou poptávkou.
Švýcarské trhy počítají s 20% pravděpodobností, že do konce roku 2005 dojde v zemi ke zvýšení úroků. Centrální banka však indikovala, že chce držet reálné úroky blízko nule dokud se neobjeví známky ekonomického oživení. Agentura S&P z tohoto důvodu očekává, že k mírnému růstu sazby 3měsíčního CHF Liboru dojde až ve druhé polovině roku 2006.
Co se týče východní Evropy, pokles inflace v Maďarsku a efekt silného polského zlotého zřejmě povedou k další redukci úroků. Na druhou stranu růstový profil v České republice vypadá jako neinflační, a tudíž by měnová politika měla držet sazby na úrovni 1,75 %, tj. 25 bodů pod úrovní eurozóny.
Konečně v Norsku hrozí další utahování měnové politiky poté, co centrální banka 30. června zvýšila úroky o 25 bps na 2 procenta. Norská centrální banka se snaží oslabit spotřebitelskou poptávku, která v tomto a příštím roce zřejmě poroste o 3,5 % po nadprůměrném růstu ve třech minulých letech.