Čínská centrální banka minulý čtvrtek oznámila revoluční krok. Pevnou vazbu na americkou měnu nahradí řízený floating s povolenou denní fluktuací 0,3 procenta. Centrální parita se navíc nebude vypočítávat pro kurz jüanu k dolaru ale pro koš měn. Kompozice koše ještě nebyla zveřejněna. Zároveň byla oznámena možnost okamžité revalvace jüanu o 2,1 procenta.
Teoreticky nový systém nabízí výraznou možnost korekce kurzu čínské měny, která je podle odhadů nadhodnocena o desítky procent. Pokud by byla každý den využita maximální povolená apreciace, mohl by jüan za rok posílit zhruba o 50 procent. Posílení čínské měny by mělo přispět ke snížení globálních ekonomických nerovnováh, kde na jedné straně dochází k prohlubování schodku obchodní bilance USA a eurozóny v obchodu s Čínou a na straně druhé vede k hromadění obrovských devizových rezerv v Číně. USA v prvních pěti měsících letošního roku dovezly z Číny zboží v hodnotě o 72,5 mld. USD vyšší, než činily vývozy z USA do Číny. Ve srovnání s obdobím leden až květen loňského roku se schodek USA v obchodu s Čínou zvýšil o 33 procent. Saldo v obchodu s Čínou tvoří čtvrtinu celkového schodku obchodní bilance USA. V případě eurozóny se schodek v obchodu s Čínou v první třetině letošního roku prohloubil o 46 procent na 21,1 mld. eur. Americká ekonomika by si měla ulevit více. Obrat obchodu USA s Čínou na celkovém zahraničním obchodu USA dosahuje 10,2 procenta. V případě eurozóny dosahuje podíl Číny na jejím zahraničním obchodu 6,2 procenta. To by se mělo odrazit i v dlouhodobých úvahách o vývoji kurzu eura k dolaru.
Pohyby kurzu jüanu mohou avšak i nadále výrazně omezovat obchody čínské centrální banky sterilizující apreciační tlaky. Omezením je také fungování čínského devizového trhu, který je velmi mělký.
V krátkodobém časovém horizontu by ovšem neměly chybět úvahy o rebalancování portfolia čínských devizových rezerv v souvislosti se zavedením koše. Jeho skladba sice ještě není známá, ale pokud by měla odrážet strukturu čínského zahraničního obchodu, potom by většinu v koši tvořily dolar a měny asijských zemí, jejichž centrální banky pevněji či volněji drží tyto kurzy svázané s dolarem. Přesto by alespoň částečné nahrazení dolaru eurem mohlo zahýbat devizovými trhy. Protože devizové rezervy nejsou obvykle drženy v hotovosti, měla by změna kompozice devizových rezerv Číny výrazný dopad také na trhy s dolarovými i eurovými dluhopisy.
V dlouhodobých strategických úvahách je potřeba také počítat s rostoucím významem čínské měny jako takové. Euro prozatím na většině trhů dominanci dolaru neohrozilo (jedinou výjimkou je trh s dluhopisy) a vzhledem ke klesajícímu významu eurozóny ve světové ekonomice v dohledné době asi ani neohrozí. Čínská ekonomika je ale jiné kafe.
Článek byl poprvé publikován pro klienty Patria Plus již v pátek 22.7.2005.