Tento čtvrtek se koná další pravidelné jednání bankovní rady ČNB. Tentokrát se jedná o projednávání velké situační zprávy obsahující prognózy hospodářského růstu a inflace. Z toho vyplývá větší pravděpodobnost změny měnové politiky. Směs nových informací a posunu důležitých ekonomických indikátorů a jejich prognóz ovšem nechává pravděpodobnost změny úrokových sazeb relativně nízkou.
Ropa, potraviny, eurozóna. Tato slova budou zřejmě klíčová pro případné změny prognóz ČNB. Vysoké ceny ropy jsou pro měnovou politiku ambivalentním faktorem. Na jedné straně drahá ropa může přibrzdit tempo hospodářského růstu ve světě a omezit tempo růstu českého exportu, na straně druhé je zde přímý dopad do inflace a jeho stopa v inflačních očekáváních. Ceny potravin přestávají být silným protiinflačním faktorem, jak tomu bylo v předchozím roce. Květnové i červnové údaje o cenách zemědělských výrobců a cenách potravin a předpovědi letošní sklizně naznačují spíše opak. Stav ekonomiky eurozóny je obehraná písnička. Žádný punkový nářez to ale není, spíše teskná ukolébavka. Zpomalení tempa růstu exportu ovšem více kompenzuje ještě pomaleji rostoucí (resp. klesající) dovoz a snad se zotavující spotřeba domácností.
Po dosazení našich aktuálních odhadů růstu HDP a inflace do reakční funkce centrální banky vychází pravděpodobnost změny úrokových sazeb prakticky nulová. S úroky se začne hýbat patrně až příští rok.