Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Visegradská čtyřka zaostává… (opak.)

6.6.2005 16:03

Od května 2005 již šest z deseti nových členských zemí Evropské unie vstoupilo do kursového systému známého pod zkratkou ERM II, členství jež je povinným předstupněm členství v samotné eurozóně, a tedy přijetí jednotné evropské měny. V květnu 2007 by tedy mohli eurem platit občané Kypru, Malty, Slovinska, Estonska, Lotyšska a Litvy.

Je samozřejmě otázka, zda se tak skutečně stane a zda všech šest zemí v systému ERM II vydrží celé dva roky bez vážnějších otřesů. Je však nyní již nezpochybnitelné, že největšími „loudaly“ mezi novými členskými zeměmi jsou čtyři země, které měly tvořit „předvoj“ v integraci. Jde o země Visegrádské čtyřky, tedy Českou republiku, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Ještě v polovině 90. let se právě tyto čtyři země (s výjimkou Slovenska, které řešilo specifika Mečiarova vládnutí) dohadovaly, kdo je premiantem transformace a kdo vstoupí první do EU, OECD, EMU či kam ještě. Bohužel, nějak při tom dohadování pozapomněly na provádění ekonomických reforem a nyní stojí před nečekaným faktem, že z premiantů jsou problémové případy.

Pomalost a váhavost zemí Visegrádské čtyřky je vidět i z jednoduchého srovnání jejich rozpočtové situace se situací v dalších šesti nových členských zemích EU. Česká republika plánuje do roku 2006 schodky rozpočtu mezi 4-5 % HDP. Maďaři jsou nyní dokonce nad hladinou 5 % HDP a do roku 2006 se to moc nezlepší. V Polsku sice vláda plánuje rychlou konsolidaci schodku z loňských více než 5 % HDP až k hladině 3 % v roce 2006, ale vláda v létě končí a plány té nové mohou být jiné.

Situace je trošku jiná na Slovensku, kde se sice udržuje deficit okolo 4 % HDP, ale alespoň se lze utěšovat že část deficitu „financuje“ dlouhodobě prospěšné daňové a důchodové reformy.

Rozpočtová situace vypadá velmi odlišně v baltských zemích. Estonsko se pohybuje stále v mírném přebytku rozpočtu a i deficity rozpočtů v Lotyšsku a Litvě jsou pod kontrolou a pohybují se okolo 2 % HDP. Stejně je na tom Slovinsko. Dobrodružnější je rozpočtová politika ostrovních zemí Malty a Kypru, ale i jejich schodky by příští rok měly být pod hranicí 3 % HDP.

Je tedy nyní na čtyřech zemích Visegrádu, aby šly do sebe a svoje rozpočtové hospodaření daly do pořádku. Jestli pak vstoupí do eurozóny v roce 2008 či 2010 je vcelku vedlejší.

Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
(autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)


Váš názor
  • Otázka zní, zda to není lepší
    6.6.2005 17:13

    Nejsem žádný specialista na transformační země a momentálně ani nemám přístup k žádným makročíslům (takže trochu vařím z vody). Okamžitě mne ale napadla otázka, zda to je pro všechny tyto země výhodné. Asi nebude problém u Kypru a Malty, kde je cenová hladina srovnaná s EU, problém asi nebude ani u Slovinska, které je ze všech východních zemí nejbližší Eurozóně. Ale nejsem si moc jist, jak výhodné bude pro pobaltské země už navždy zafixovat svou nízkou úroveň a zároveň akceptovat centrální měnovou politiku. Veškeré srovnávání cenových hladin pak bude probíhat jenom přes růst HDP a relativně vysokou inflaci. Z toho důvodu rovněž nejsem příznivcem příliš rychlého vstupu ČR do EMU, varinta dohánění přes zpevnění koruny je podle mne výhodnější, navíc udržuje nízkou inflaci a úrokové sazby. A někdy se může hodit i ta možnost přestřelit 3% (to ale neznamená, že jsem příznivcem vysokých deficitů předchozích vlád).
    ivos
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
10:00DE - Index podnikatelského klimatu Ifo
10:30UK - HDP, q/q
14:30USA - Objednávky zboží dlouh. spotřeby, m/m
16:00USA - Index spotř. důvěry Mich. university