Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Visegradská čtyřka zaostává… (opak.)

6.6.2005 16:03

Od května 2005 již šest z deseti nových členských zemí Evropské unie vstoupilo do kursového systému známého pod zkratkou ERM II, členství jež je povinným předstupněm členství v samotné eurozóně, a tedy přijetí jednotné evropské měny. V květnu 2007 by tedy mohli eurem platit občané Kypru, Malty, Slovinska, Estonska, Lotyšska a Litvy.

Je samozřejmě otázka, zda se tak skutečně stane a zda všech šest zemí v systému ERM II vydrží celé dva roky bez vážnějších otřesů. Je však nyní již nezpochybnitelné, že největšími „loudaly“ mezi novými členskými zeměmi jsou čtyři země, které měly tvořit „předvoj“ v integraci. Jde o země Visegrádské čtyřky, tedy Českou republiku, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Ještě v polovině 90. let se právě tyto čtyři země (s výjimkou Slovenska, které řešilo specifika Mečiarova vládnutí) dohadovaly, kdo je premiantem transformace a kdo vstoupí první do EU, OECD, EMU či kam ještě. Bohužel, nějak při tom dohadování pozapomněly na provádění ekonomických reforem a nyní stojí před nečekaným faktem, že z premiantů jsou problémové případy.

Pomalost a váhavost zemí Visegrádské čtyřky je vidět i z jednoduchého srovnání jejich rozpočtové situace se situací v dalších šesti nových členských zemích EU. Česká republika plánuje do roku 2006 schodky rozpočtu mezi 4-5 % HDP. Maďaři jsou nyní dokonce nad hladinou 5 % HDP a do roku 2006 se to moc nezlepší. V Polsku sice vláda plánuje rychlou konsolidaci schodku z loňských více než 5 % HDP až k hladině 3 % v roce 2006, ale vláda v létě končí a plány té nové mohou být jiné.

Situace je trošku jiná na Slovensku, kde se sice udržuje deficit okolo 4 % HDP, ale alespoň se lze utěšovat že část deficitu „financuje“ dlouhodobě prospěšné daňové a důchodové reformy.

Rozpočtová situace vypadá velmi odlišně v baltských zemích. Estonsko se pohybuje stále v mírném přebytku rozpočtu a i deficity rozpočtů v Lotyšsku a Litvě jsou pod kontrolou a pohybují se okolo 2 % HDP. Stejně je na tom Slovinsko. Dobrodružnější je rozpočtová politika ostrovních zemí Malty a Kypru, ale i jejich schodky by příští rok měly být pod hranicí 3 % HDP.

Je tedy nyní na čtyřech zemích Visegrádu, aby šly do sebe a svoje rozpočtové hospodaření daly do pořádku. Jestli pak vstoupí do eurozóny v roce 2008 či 2010 je vcelku vedlejší.

Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
(autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)


Váš názor
  • Otázka zní, zda to není lepší
    6.6.2005 17:13

    Nejsem žádný specialista na transformační země a momentálně ani nemám přístup k žádným makročíslům (takže trochu vařím z vody). Okamžitě mne ale napadla otázka, zda to je pro všechny tyto země výhodné. Asi nebude problém u Kypru a Malty, kde je cenová hladina srovnaná s EU, problém asi nebude ani u Slovinska, které je ze všech východních zemí nejbližší Eurozóně. Ale nejsem si moc jist, jak výhodné bude pro pobaltské země už navždy zafixovat svou nízkou úroveň a zároveň akceptovat centrální měnovou politiku. Veškeré srovnávání cenových hladin pak bude probíhat jenom přes růst HDP a relativně vysokou inflaci. Z toho důvodu rovněž nejsem příznivcem příliš rychlého vstupu ČR do EMU, varinta dohánění přes zpevnění koruny je podle mne výhodnější, navíc udržuje nízkou inflaci a úrokové sazby. A někdy se může hodit i ta možnost přestřelit 3% (to ale neznamená, že jsem příznivcem vysokých deficitů předchozích vlád).
    ivos
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data