Plnění státního rozpočtu zaostalo v prvním pololetí za očekáváním. Státní rozpočet hospodařil se schodkem 183,6 mld. Kč, což představuje meziroční zhoršení o zhruba 31 miliard. V červnu přitom typicky dochází ke stabilizaci nebo lehkému zlepšení salda díky úhradě záloh na dani z příjmů právnických osob – letos se však schodek oproti květnu prohloubil o více než 13 mld. Kč.
Příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly o 4 %, především zásluhou vyššího výběru pojistného (+6,4) a také příjmů z Evropské unie (+36,5 %). Na růstu daňového inkasa se podílely jak daně z příjmu fyzických osob, kde se promítá svižná mzdová dynamika, tak i korporátní daně díky úhradě čtvrtletních a pololetních záloh a částečnému vyrovnání daně za rok 2025. Oproti minulému roku však na příjmové straně chybí zhruba 21 mld. Kč daně z neočekávaných zisků
Výdaje rozpočtu vzrostly meziročně o 6,2 % dominantně zásluhou vyšších běžných výdajů – tedy zejména sociálních výdajů, výdajů na politiku zaměstnanosti a dočasně vyšších plateb za státní pojištěnce. O zhruba 9 % vzrostly meziročně výdaje na platy v souvislosti s vládou schváleným navýšením odměňování státních zaměstnanců. Zároveň se zvýšily i výdaje na obsluhu rostoucího státního dluhu, meziročně přibližně o 6 % na 50,7 mld. Kč. Kapitálové výdaje rostou prozatím solidním tempem – jde zejména o výdaje na dopravní infrastrukturu a nákupy Ministerstva obrany.
Plnění rozpočtu za první polovinu roku naznačuje, že dosažení plánovaného schodku 310 miliard korun není jisté. Ve druhé polovině roku bude zásadní, zda vláda dokáže udržet na uzdě výdajovou stranu rozpočtu, která se v posledních dvou měsících dostává pod citelný tlak. Z hlediska příjmů je povzbudivou zprávou deeskalace konfliktu na Blízkém východě – ta snižuje riziko další negativní revize hospodářského růstu a následně i slabšího daňového inkasa.
S daleko větším otazníkem hledíme do roku 2027, pro který si vláda podstatným rozvolněním fiskálních pravidel otevřela dveře k ještě vyššímu rozpočtovému schodku nad hranicí 350 mld. Kč. Jednání o návrhu rozpočtu proto budeme pozorně sledovat, zejména zda se naplní vládní záměry v oblasti vyšších investic a nakolik vyšší zadlužení skutečně skončí v produktivních výdajích, nikoli v běžném provozu státu.