následuje úplné znění záznamu z jednání bankovní rady ČNB ze dne 26. srpna
V červenci činil meziroční růst spotřebitelských cen 3,2 %, což bylo plně v souladu s predikcí ze sedmé situační zprávy. V samotné struktuře cenového růstu však došlo k mírnému nesouladu s prognózou. Příspěvek regulovaných cen a pohonných hmot byl oproti prognóze nižší, naopak růst cen potravin působil v opačném směru. Odhad korigované inflace - z měnově-politického hlediska významného cenového indikátoru - odpovídal skutečnosti. Průmyslová produkce v červnu pokračovala v dvouciferném růstu, což platí i pro 2. čtvrtletí letošního roku i pro stavební výrobu. Vývoj maloobchodních tržeb, hodnota indexu spotřebitelského klimatu a meziroční dynamika úvěrů domácnostem byly v zásadě konzistentní s prognózou spotřeby ze 7. SZ. Mzdový růst v průmyslu a stavebnictví potvrdil očekávané zvolnění růstu mezd v podnikatelské sféře ve 2. čtvrtletí. Produktivita práce v obou odvětvích vykazovala od počátku roku meziroční vysoký nárůst a převyšovala tak mzdový růst. Registrovaná míra nezaměstnanosti se vyvíjela podle očekávání. Vedle zlepšující se ekonomické výkonnosti podnikové sféry byl nižší nárůst nezaměstnanosti ovlivněn nižším počtem absolventů škol vstupujících na pracovní trh. Co se týče nákladových faktorů, došlo během srpna k přehodnocení růstu cen ropy oproti předpokladu prognózy o 20 % směrem nahoru.
Po prezentaci 8. situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskusi rizik naplňování červencové prognózy jak ve vztahu k inflaci, tak i z hlediska ostatních klíčových makroekonomických veličin vstupujících do predikce. Členové bankovní rady se shodovali v názoru, že nová data potvrdila vyznění prognózy z minulého měnového jednání a není důvod pro přehodnocení stávajícího pohledu na vývoj ekonomiky včetně odpovídající reakce měnové politiky.
Nové údaje, především dynamický růst v průmyslu a stavebnictví, doprovázené vysokým růstem produktivity jsou v souladu predikci hrubého domácího produktu z červencové situační zprávy. Konstatováno ovšem bylo, že může dojít k horšímu vývoji čistých exportů oproti prognóze. Signály zlepšení situace na trhu práce, rychlejší než očekávaný růst peněžní zásoby a dynamický růst úvěrů, jsou též konzistentní s urychlením růstu ekonomiky.
Bankovní rada se následně koncentrovala na analýzu nových údajů z oblasti cen. Bylo konstatováno, že na jedné straně byla inflace v souladu s prognózou centrální banky, na druhé straně zatím nedošlo k úplnému promítnutí cen pohonných hmot do spotřebitelské inflace. Zrychlení růstu cen potravin dále naznačuje možnost opětovného zpevnění vazby mezi cenami zemědělských výrobců a cenami potravin. Dále zazněl názor, že nejistota týkající se očekávaného zvýšení nájmů a televizních poplatků vzhledem k jejich váze v spotřebním koši poněkud komplikuje kvantifikaci optimální reakce centrální banky na tyto administrativní změny. Vzhledem k pokračující privatizaci bytového fondu bude význam regulovaných nájmů klesat.
Bankovní rada pokračovala hodnocením bilance rizik červencové inflační prognózy ve světle nově dostupných údajů. Panovala shoda v tom, že tato bilance je oboustranně vyrovnaná. Dynamický růst cen ropy na světových trzích vytváří v krátkodobém horizontu proinflační nákladový stimul, který může mít vliv na inflační očekávání při mzdových vyjednáváních koncem letošního roku. V případě trvalejšího působení vysokých cen ropy lze však předpokládat tlumící vliv tohoto nákladového faktoru na ekonomický růst ve světě a následně na vnější poptávku po českém vývozu i na poptávku domácí. Za další zdroj nejistoty byla označena obtížná kvantifikace cyklické pozice ekonomiky v porovnání s jejími kapacitními možnostmi. S ohledem na působení některých jednorázových vlivů na cenový vývoj - z nichž k nejvýznamnějším patří nedávná změna nepřímých daní a otevření domácího trhu větší konkurenci jednotného evropského trhu – je kvantifikace produkční mezery obzvlášť obtížná. V této souvislosti zazněl názor, že existuje protiinflační riziko spojené s možným podhodnocením přírůstků produktivity a tím i růstu potenciálního produktu.
Bankovní rada v diskusi věnovala značný prostor posouzení vlivu rozpočtové politiky na budoucí ekonomický vývoj. Během jednání panoval konsensus v tom smyslu, že v zájmu udržitelného budoucího fiskálního vývoje je žádoucí, aby jakékoliv dodatečné příjmy veřejných rozpočtů - dosažené buď z důvodu vyšší fiskální výtěžnosti ekonomiky nebo na základě dodatečných privatizačních příjmů - byly použity na snižování deficitu a ne ke zvýšení rozpočtových výdajů. Navyšování výdajů by bylo z pohledu koordinace makroekonomických politik v této fázi ekonomického cyklu zcela neadekvátní.
Po projednání 8. situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na hladinu 2,5 %. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu zvýšit diskontní a lombardní sazbu na 1,5 % respektive 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb na stávající úrovni.
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel Štěpánek.
Bankovní radě byla předložena srpnová situační zpráva vyhodnocující nové informace a rizika spojená s naplňováním červencové makroekonomické prognózy.
(zdroj: ČNB)