Letošní léto se - minimálně v zahraničí - stalo létem otevřené křižácké výpravy proti segmentu hedge-fondů. Posledním křižákem, který přiložil své polínko do ohně, byl v několika posledních dnech manažer jednoho z největších dluhopisových fondů na světě Bill Gross.
* Podle jeho slov - "hedge-fondy si účtují nepřiměřeně vysoké poplatky". Evidentně nejde o střet zájmů. Rozhodně ne od člověka, který bojuje o ten samý balík investorských peněz jako kterýkoliv jiný správce majetku. Faktem ale zůstává, že spekulace zda poplatek ve výši 2 % p.a. (manažerský) a 20 % (z výnosu) je nebo není přehnaný v konečném účtování končí u otázky čistého výnosu z investice. Osobně bych byl docela spokojený s konzistentním výnosem 10 % p.a. (po odečtení poplatků), který hedge-fondy za posledních 14 let stabilně přinesly. Tím spíše, že klasické podílové fondy přinesly za to samé období maximálně "kladnou nulu". V minulých letech se stalo mantrou, že osmdesátá a devadesátá léta minulého století byla zlatou érou amerických retailových investorů. Realita je ale o mnoho smutnější - mezi roky 1984 a 2000 vydělal index S&P 500 průměrných 16,3 % p.a., naopak roční výnos podílníka průměrného otevřeného podílového fondu dosáhl pouhých 5,3 %. Rozdíl je možno atribuovat kombinaci nekompetentních portfolio-manažerů a vysokým poplatkům. Bill Gross by sice argumentoval, že nekompetentní manažeři a vysoké poplatky jsou doménou hedge-fondů - čísla nicméně hovoří za vše.
* "Poptávka investorů po hedge-fondech připomíná zlatou horečku. Hedge-fondy dokáže vymyslet a zkonstruovat snad úplně každý". Důvody hořkosti Billa Grosse ve vztahu k rapidnímu růstu hedge-fondy spravovaných aktiv je těžko pochopitelný - snad to ale nebude profesionální závist. Je samozřejmě pravdou, že segment alternativní správy aktiv (rozumějmě hedge-fondy) v posledních letech šlápl na plyn a akumuloval ohromující množství peněz. Stejnou pravdou je, že mnoho hedge-fondů půjde více či méně hlasitě "pod vodu". Říci však, že dobrovolná a veskrze racionální rozhodnutí bohatých jedinců a ještě bohatších správců majetku svěřit nemalé částky hedge fondům připomíná "zlatou horečkou" z měho pohledu "smrdí" arogancí. Zejména ve chvíli, je-li toto řečeno zástupcem oblasti správy aktiv konzistentně přinášející podprůměrné výnosy.
* "Hedge-fondy jsou z definice riskantní. Investoři jsou schopni dosáhnout lepších výsledků jinde, například obchodováním pro sebe". Jestli investoři udělají lépe, budou-li obchodovat sami na sebe není jisté, není to také ani vyloučené. Pokud se však týká riskantnosti hedge-fondů, opět trochu statistiky. Mezi lednem 1990 a lednem 2004 vykázal index S&P 500 roční volatilitu 15 %. MSCI World Index měl tento ukazatel na 14,9 % a MSCI Europe na 16,1 %. Naproti tomu HFRI Convertible Arbitrage Index měl volatilitu na 3.4%, HFRI Equity Market Neutral Index na 3,2 %, HFRI Merger Arbitrage Index na 4,4 % a HFRI Diversified Fixed Income Index na 3,9 %. Bill Gross se asi bude poměřovat vůči JP Morgan Global Bond Index - ten vykazoval v uvedeném období volatilitu 6,3 % (a pak ať někdo něco říká o volatilitě a riskantnosti hedge-fondů).
Jediná věc, kterou Bill Gross zapoměl ve své palbě zmínit, je otázka etičnosti a morální čistoty hedge-fondů. Vezmeme-li v úvahu, že CEO Pimco Advisors Distributors LLC Stephen Treadway byl terčem vyšetřování ze strany amerických orgánů ve vztahu k podivným obchodům, jednalo by se o palbu do vlastních řad.
Pěkný víkend !
Petr Žabža, Patria Direct